Tyhle legendární hlášky nejspíš moc dobře znáte, ale jsou tak vtipné, že stojí za to osvěžit si paměť.
Ecce Homo Homolka: Děda: „Hele Ludvo, to tě říkám, jestli si ten fotbal neprosadíš, tak jsi u mě mrtvej muž.“ Jak dostat tatínka do polepšovny: Luboš: „Čeká na tebe takovej pokojíček, až tě bude přecházet zrak.“
Na samotě u lesa: děda Komárek: „Proč ještě nespíš, povstalče?“ Petřík: „My máme blechy, heč!“ děda Komárek: „Jo? Tak dobrou noc.“
Vrchní, prchni! Dalibor Vrána: „V pracovní době se nebudou číst noviny! Knižní novinky si čtěte! Drzoune jedna drzá, zvědavá, ošklivá, brejlatá, Douchová!“
Jáchyme, hoď ho do stroje: Béda: „Hele, já jsem jí včera, to mi to ještě myslelo, složil básničku.“ (odkašle si a recituje) „Růže – k lásce schůdeček, s úctou Béda Hudeček…“
Vesničko má středisková: Karel Pávek: „Nohy sis myl?“ (Otík kývne.) Karel Pávek: „To já poznám, hned se s tebou líp jede.“
Tajemství hradu v Karpatech: baron Gorc z Gorců: „Skol ho jako psa! Ale civilizovaně.“
Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách: Jana čte začátek inzerátu pro dr. Mráčka Jana: „Pane, vzpomínáte, jak jste se topil?“
Slunce, seno, jahody: Škopková: „Nepij už to pivo, smrděj ti nohy!“
Jak dostat tatínka do polepšovny: Vašek: „Já jsem si myslel…“ Luboš: „Víš, Anno, on si Vašek myslel, že…“ Anna: „Netlumoč! Já si poslechnu originál.“
Marečku, podejte mi pero: Plha: „Kroupo, puč mi kružítko.“ Kroupa st.: „Vidíš, že ho potřebuju. Tumáš, vobtáhni si pětikorunu.“
Ecce Homo Homolka: Děda: „Ludvo, vždyť je tam klíč.“ Ludva: „Není.“ Děda: „Hergot, vždyť nevidím skrz.“ Bábi: „To je záklopka, ty šmíráku!“ Děda: „Hergot, bábo, otevři nebo ti z těch peřin udělám Himaláje…“ Bábi: „To bys musel bejt jinej ďábel!“
Hoří, má panenko!: 1. hasič: „Kdo by mu to měl říct, že má rakovinu? My mu to neřeknem a doktor mu to taky neřekne, na to je zákon, to nesmí říct, doktor! To můžeš mít rakovinu jako řemen a doktor ti to neřekne.“ 2. hasič: „Právě proto doktorům nikdo nevěří.“
Slunce, seno, jahody: Škopková: „Máš místo mozku z piva kostku!“
Jáchyme, hoď ho do stroje: Koudelka: „Nazdar, hoši. Tak kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?“
Škola, základ života: Profesorský sbor hlasuje o vyloučení studenta Benetky ředitel: „Kdo je pro podmínečné vyloučení?“ profesor Lusk: „Já hlasuji rovněž. Protože musím upozornit, ze stanoviska tělovýchovného, že dělá báječně kolenotoč.“
Slunce, seno, jahody: Jirka Škopek: „Furt králíka, každej den máme králíka! Ani Pinďa to už nežere. Viď, Pinďo, že už taky nechceš králíka?“ Škopková: „Já ti dám Pinďu, to budeš koukat!“
Ecce Homo Homolka: Babi: „Ta shodit takovejch padesát kilo? Tě řeknu, baletka, úplná labuť.“
Katakomby: Borman: „Děkuji za důvěru a pevně věřím, že důvěru ve mě kladenou nezklamete.“
Pane, vy jste vdova: Profesor Somr s týmem tvoří dvojnici Kelletyové Somr: „Kdo dělal žaludek?“ Asistent: „Já, prosím…“ Somr: „To jsem si mohl myslet… jak vás mohlo napadnout dát tam bachor, čepec, knihu a sléz? Vždyť by přežvykovala! Abych z vás neudělal nezaměstnaného!“
Pelíšky: Scéna s plakátem Micka Jaggera na nástěnce Otec Šebek: „Co je to tady za hnusnou máničku?!“ Michal Šebek: „Myslíš Gagarinova bratra?“ (Otec plakát roztrhá.) Otec Šebek: „Já jsem ti chtěl tu nástěnku svěřit, smrade.“
Obecná škola: ředitel: „Tvá matka, Rosenheime, si byla včera u mě stěžovat, že máš od rákosky oteklé dlaně.“ Rosenheim: „Matka kecá!“
Pelíšky: Otec Kraus: „Uvědomuje si vůbec ten fracek, že jsem na nitroglycerínu? Mě vyslýchali nacisti, nacisti, děvenko! Na mě si s nějakým takovým nokem nepřijdeš!“
Marečku, podejte mi pero: prof. Hrbolek: „Hliník je stále nepřítomen.“ Mužík: „Hliník se vodstěhoval do Humpolce!“ prof. Hrbolek: „Mě to ale nezajímá, kde je. To ať si vyřídí s kolegou třídním. Já mu píši nepřítomen.“
Slunce, seno a pár facek: Škopková: „Co to tam píšeš? Svatba se píše s d, jo?“ Jirka Škopek: „A jo…“ Škopková: „Řeknu si svatba – svatební košile. No, co slyším – d, píšu t, troubo!“
Pane, vy jste vdova: Armádní ceremoniář: „Vaše Veličenstvo, letadlo, na jehož palubě cestuje Jeho Veličenstvo Oskar XV., právě přistálo.“ Král: „Působím snad dojmem slepce? Vy se prostě bez těch opiček neobejdete…“ Generál: „Tato impertinence se nesmí dostat do tisku!“
Pelíšky: Otec Šebek: „Tuto nerozbitnou skleničku vyvinuli soudruzi výzkumníci v Polské lidové republice, v socialistickém Polsku!“ Brašule: „A to jako stačí, myslíš?“ Babička: „A skláři nebudou mít co žrát…“
Ecce Homo Homolka: Děda: „Jak ten chudák Ludva si má s tou svojí ženskou vědět rady. Já, starej kořen, pánové…“ Babi: „Jen se neboj. Však on už si Ludánek přijde na to, jak na Heduš.“ Děda: „Jako já jsem přišel na to, jak na tebe? Ani za pětatřicet let jsem na to nepřišel.“
Jáchyme, hoď ho do stroje: Koudelka tetě: „Ty teto jedna, Blanka není žádná holka!“
Vesničko má středisková: Václav Kašpar: „Heleďte se, já bych napsal, že soudruh Rákosník je magor a že musí pracovat pod dohledem zkušeného pracovníka.“ předseda Kalina: „Nemůžeš napsat magor, Václave.“ Jaroslav: „Poloviční blázen bych napsal.“ Hrabětová: „Doktor říká, že je momentálně zaostalej!“ předseda Kalina: „Mentálně zaostalej…“
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
