Galerie: “Starám se o naši mámu a můj bratr si mezitím užívá bezstarostný život,” běduje Milena

žena, smutek, únava, problémy

Paní Milena pečuje o svou nemocnou maminku, která už bohužel nemůže zůstávat sama. Bylo by to nebezpečné a nikdo v rodině to nechce riskovat.

Když přicházelo ke klíčovému rozhodnutí, co bude dál s mámou, nemyslela si, že to bude tak těžké a složité. Její bratr nejevil absolutní zájem o to, že by o ni pečoval.

Prý by ji raději šoupnul do domova a bude klid. Paní Milena se k tomu nechtěla postavit takto, chtěla mamince vrátit pomoc a péči. Jenže toho je na ni hodně a už to dál nezvládá.

Její bratr je ke všemu, co se maminky týká, imunní. Když mu paní Milena chce říct, jak to s ní je a že by chtěla trochu pomoci, on je hluchý nebo jí rovnou odbyde, že přehání a sama si to vybrala.

Jenže paní Milena už je na dně se silami. A neví, co dál. Jak bratrovi říct, že se musí zapojit? Jak rodinu zapojit do toho, že se musí podílet na pomoci, ať už osobní nebo odborné?