44 Kč
Lidé se mění a to nejen v tom, co od života chtějí, ale také v tom, jak vypadají. A v případě paní Lucie i v tom, co se jim líbí. Ať už přibývají vrásky, mění se barva vlasů nebo celkově postava, přibývají, nebo naopak ubývají kilogramy. A takové změny mohou mít vliv na spoustu dalších věcí. Manžel paní Lucie, kterése podařilo zhubnout, tuto změnu nevítá a vůbec se mu to nelíbí.
Paní Lucie (48) vždycky bojovala se svou postavou. Držela nejrůznější diety, které byly více či méně úspěšné. Jak roky přibývají, je logické, že hubnutí nejde tak jednoduše. Poslední dva roky se však kousla a zhubla. Krásných dvanáct kilo. Nebylo to vůbec zadarmo, ale díky tomu se cítí lépe, je zdravější a celkově to prospívá tělu. Jenže se to přestává líbit jejímu manželovi.
Když jsem začala hubnout, bylo to moje rozhodnutí. Chtěla jsem začít s pohybem, zdravějšími potravinami. Méně smaženého. Víc zeleniny. Více vody. Nepila jsem alkohol, více spala, myslela na sebe. Změnila jsem zkrátka celý život. Bylo to těžké? Šíleně! Hubnout pár let před padesátkou znamená, že každé kilo je vydřené. Absolutně. Bolelo mě celé tělo, svaly, které jsem ani nevěděla, že v těle mám. Každé kilo dolů bylo maličké vítězství. Tělo mě bolelo méně, fyzička se zlepšovala, energie přibývala. Cítila jsem se dobře, věděla jsem, že tohle je správné. Za dva roky jsem zhubla dvanáct kilogramů. Byla jsem na sebe extrémně pyšná. Vyměnila jsem šatník, cítila se lépe, více věcí zvládla. A odrazilo se to taky na mém sebevědomí. Byla jsem spokojená. Kdo však spokojený nebyl? Můj manžel. Na začátku chválil. Říkal, že vypadám krásně. Že mi to sluší. Ale teď? Připadá mi, že mi závidí nebo dokonce nechce, abych hubená byla. Nechápu to. Nevím si s tím rady. A jsem v šoku a smutná, že se chová tak, jak se chová.
Za dva roky jsem zhubla dvanáct kilogramů. Byla jsem na sebe extrémně pyšná. Vyměnila jsem šatník, cítila se lépe, více věcí zvládla. A odrazilo se to taky na mém sebevědomí. Byla jsem spokojená. Kdo však spokojený nebyl? Můj manžel. Na začátku chválil. Říkal, že vypadám krásně. Že mi to sluší. Ale teď? Připadá mi, že mi závidí nebo dokonce nechce, abych hubená byla. Nechápu to. Nevím si s tím rady. A jsem v šoku a smutná, že se chová tak, jak se chová.
V začátcích nebyl nadšený, že vařím zdravější jídla, ale když zhubnul tři kila i on, byl rád. Jenže mu to moc dlouho nevydrželo. Pivo, smažený kuřecí řízek a bábovka ke snídani zkrátka vedou. Moje vůle byla nezlomná a jemu se líbilo, když jsem zhubla prvních pět kilo. Chválil mě. Jenže pak se něco změnilo. A začalo to nenápadně. „Dneska udělám svíčkovou,“ řekl jednou večer. „Přijde mi, že jsi teď hubenější.“ Uvařil těžké maso a hodně omáčky, knedlíky. Donutil mě jíst víc, než jsem chtěla. Když jsem řekla, že mi to moc nebude dělat dobře, že jsem plná, že se mi těžce dýchá – urazil se. Pak přišla další situace: stáli jsme v supermarketu, on do košíku nacpal smetanové omáčky, těstoviny, uzeniny. A já? Chtěla jsem jen salát, kus kuřete, zeleninu. Dokonce se mě i zeptal, jestli hubnu jen tak, anebo beru nějaké prášky na hubnutí. Ale z těch já mám hrůzu, do toho bych nikdy nešla, i když věřím, že by to pak bylo rychlejší.
Cítím, že mu nejde o to, abych byla šťastná, abych měla energii a radost. Vadí mu, že jsem zhubla. Že tělo, na kterém si zvykal, už není stejné. Asi se bojí, že ho opustím? Že ostatní začnou koukat? Že ztratí svůj klid a bezpečí? Když vařím, tak lehká jídla, což se mu nelíbí. Prý to není pořádné jídlo, je toho málo, má hned hlad. Nechci schválně jíst jen proto, že on chce, abych kila přibrala zpátky. Nevím, co mám dělat. Kamarádky mi radí různé věci - prý mám být ráda, že se mu líbí moje kila. Další mi radí, že mám myslet hlavně na sebe. A já nevím. Nechci přibrat zpátky, cítím se dobře, ale nebaví mě jeho věčné popichování.
Hubená manželka rozhýbe loď. Změní pravidla manželství. Hubnutí změní všechno. Lidé s nadváhou a obezitou mají ve vztazích vyhrazené role. Jsou pečovateli, pomocníky a povzbuzovateli úspěchů ostatních lidí. Jsou to rodinné tlumiče. Jsou to dobré manželky, dobré matky, vynikající kuchařky a pracovití lidé. Přesto nejsou hubení. Je to proto, že prostě manželský život mnoho párů dovede do toho, že více jedí a méně se hýbou. I u vás, paní Lucie, cítím, že větší hmotnost jste měli oba, tedy vy i váš manžel. Ale jste to jen vy, kdo se zakousl a rozhodl se se svou postavou něco udělat. Manželovi se to nepodařilo. A to je ten problém, přesně jak si myslíte.
Obvykle starostliví manželé a celé rodiny naléhají na obézní členy rodiny, aby se správně stravovali a cvičili pro vzhled a zdraví. Chtějí, aby projevili trochu vůle. "Kdyby se jen trochu snažila." "Kdyby jen byla hubená, pak by bylo všechno perfektní." Ale vám se to podařilo a manžel, který byl sám rád, když zrpvu zhubnul, to vzdal. Myslím, že vámskutečně vaši odhodlanost a její výsledky závidí. Dokázala jste skvělou věc.Šance, že někdo v tomto věku takhle dlouhodobě zhubne, je asi jen 5 procent. 95 procent lidí, kteří drží různé diety, selže, ale pro těch vybraných 5 procent už život nikdy není stejný. Zpočátku jsou manžel a rodina nadšeni z proměny nové, hubené ženy. A tak to bylo i u vás Hubnutí je ohromující. Líbánky však trvají asi dva týdny a realita štíhlosti a nároky na celoživotní udržování hmotnosti ji předurčují. Rodiny nechtějí jíst méně a více cvičit. Chtějí, aby život byl stejný jako před hubnutím. A to chce i váš manžel. Nenechte se zviklat. vysvětlete mu, jak se cítíte a zkuste ho motivovat, aby do toho šel s vámi znovu. VAše postava je jen vaše a jste takto šťastnější.
psychologytoday.com, příběh poslala paní Lucie H., vlastní dotazování
