Jeho jméno je synonymem pro českou rapovou scénu a ovlivnil nejednu generaci. Vladimír Brož (48) alias Vladimír 518 se v hudební branži pohybuje více než 30 let a stále má fanouškům co říci. Na koncertech uskupení PSH se scházejí padesátníci, ale také dvacetiletí fanoušci starého dobrého hip hopu. Vladimír se z kluka ze squatu vypracoval na uznávaného umělce, který fušuje také do výtvarnictví a všeobecně se s jeho díly můžeme potkat napříč kulturním odvětvím.
Vyrůstal v rodině, která mu dávala volnost, ale také pocit bezpečí. Přesto Vladimír v devatenácti letech odešel do squatu na pražskou Ladronku. Zcela propadl graffiti, věnoval se nezávislé tvorbě a odmítl jít na vysokou školu. Z nekompromisního rapera, který vždy ostře dával najevo svůj názor, se nakonec dokázal vypracovat na uznávaného výtvarníka, scénografa a knižního nakladatele.
Samozřejmě dále vystupuje s Penery Strýčka Homeboye (PSH) a koncerty legend naší hip hopové scény jsou velkým zážitkem nejen pro devadesátkové pamětníky jejich začátků.
Vladimír byl šťastný i v malém pokoji ve squatu
Život ve squatu pro Vladimíra znamenal absolutní svobodu pro graffiti, komiksy, hudbu, ale také těžké začátky. Kreslením komiksů se těžko vydělává dnes, natož na začátku devadesátých let. „Podobný to tehdy bylo s rapem. Kolik myslíte, že jsme dostali za koncert, na kterej přišlo sto dvacet alternativců? Navíc jsme pořádali jeden koncert za měsíc,“ vzpomínal Vladimír pro Respekt.cz, že o však byla skvělá škola života. Sám pak říká, že nikdy nebyl náročný a byl šťastný i na osmi metrech čtverečních, které na Ladronce měl.
Ikona českého rapu PSH funguje už více než 30 let
Po krušných začátcích nakonec přišel vytoužený úspěch. PSH bodovali u fanoušků svými texty, nespoutaností a nekončícími mejdany. Najednou každý dospívající v naší zemi i mimo hip hopovou kulturu věděl, kdo jsou Peneři Strýčka Homeboye. Vladimír a spol. byli zárukou nabušeného koncertu a následné after party končily až k ránu. PSH si vychutnávali svou popularitu a vypadalo to, že pány jen tak něco nezastaví.
Vyklidnění kluka ze squatu pak přišlo s životní partnerkou a dvěma dcerami. Na koncertech samozřejmě Vladimír umí dostat fanoušky do varu jako kdysi, ale na nějaké velké mejdany už ho neužije. „Nejhezčí moment v životě pro mě je, když přicházím domů a běží ke mně děti,“ popsal umělec pro Český rozhlas a jakožto tatínek chce dát jednou svým holkám pocit absolutní svobody. Sám totiž moc dobře ví, jak je svoboda osvobozující a pokud dcery podědily jeho uměleckou duši, bude to pro ně ten největší dar.
Vladimír není jen ikonou naší rapové scény, ale na svém kontě má také spoluautorství na knihách Kmeny a následných dokumentech, které mapují jednotlivé subkultury napříč časem. Zabrousil také do výtvarného odvětví a pokud máte nějaký ten obnos navíc, může ve vašem obýváku viset obraz od Vladimíra 518. Stal se uznávaným umělcem, jenž podporuje naši kulturu a zkrátka jeho jméno je dnes už pojem.
