Co se jedlo o Vánocích našich prababiček: Tradiční pokrmy, nad kterými by dnes mnozí z vás ohrnuli nos

Náboženská podstata adventu, kdy se lidé připravovali na oslavu narození Ježíška, se odjakživa mísila se světskými radostmi. Ačkoli církev hlásala čtyři neděle půstu, lidé v sobě nezapřeli pohanskou krev předků a uměli si dopřát. Vánoční trhy nabízely vše od vykrmených hus až po sudy piva s medovinou. I během Vánoc pak na stole nechyběli tradiční pokrmy. Některé známe i dnes, jiné už na vánočním stole v dnešních rodinách prakticky nenajdete.

Na čem si o Vánocích pochutnávali lidé dříve?

Luštěniny na různé způsoby

Ačkoli se lidé na Štědrý den postili, aby viděli zlaté prasátko, vařilo se od rána. Slavnostní večeře se skládala z devíti chodů, během nichž přišlo na stůl prakticky vše, co se ten rok urodilo. Od rána hospodyňky vařily luštěniny. Na stole nesměla chybět například hrachová polévka, která měla dodat sílu a čočková proto, aby se v domě držely peníze.

Z naklíčeného a opečeného hrachu se připravovala tradiční pučálka, kterou zná česká kuchyně už od středověku. Oblíbenou pochoutkou byl také jahelník, tedy výživný nákyp z loupaného prosa se sušeným ovocem slazený medem.

Mohlo by se vám líbit

KVÍZ: Jak dobře znáte vánoční tradice a pověry? Testem bez chyby neprojdete!

Houbový kuba

V některých domácnostech se připravuje houbový nebo-li staročeský kuba i dnes, ale dříve nechyběl na žádné vánočním tabuli. Je to levný, ale přitom vydatný pokrm, kterým se v některých chudších rodinách nahrazovalo maso. Jeho hlavními surovinami jsou kroupy, houby, česnek a majoránka.

Nechyběla sladká tečka

Mezi tradičními vánočními pokrmy nechybělo sladké pečivo. Pekla se tradiční vánočka, ale také mnoho jiných druhů. Připravoval se staročeský trdelník, oblíbené byly i pukance. Jde o kynuté buchtičky sypané mákem, cukrem a přelité máslem. Tradičně byla na stole i mísa s perníčky, jablky a ořechy, ale také sušené ovoce. Tyto pochoutky se věšely později i na vánoční stromek.

Kdy lidé začali jíst kapra a bramborový salát?

Ryba byla v dobách našich předků považována za postní jídlo, takže na štědrovečerní tabuli původně chyběla, a to až do 19. století. Tehdy se připravoval nejčastěji kapr načerno a jeho příprava nebyla moc jednoduchá. Vařil se s ořechy, perníkem a sušenými švestkami, jež omáčce dodaly typickou tmavou barvu. Recept s bramborovým salátem přinesla do českých domácností až Magdalena Dobromila Rettigová, původně byl ale bez majonézy. Na vánoční stůl se dostal až ve 20.letech 20.století.

Mohlo by se vám líbit

Vánoční zvyky a tradice, které milovaly naše babičky: Některé už úplně vymizely

Období první republiky změnilo i vánoční jídelníček

Zejména v měšťanských bohatých rodinách se začalo péct cukroví tak, jak ho známe dnes, i když se většinou připravovaly pracny, rohlíčky a různé druhy sušenek. Oblíbené bylo sněhové pečivo, které se věšelo i na stromeček. Chudší rodiny nahrazovaly drahé máslo sádlem. Populární bylo škvarkové cukroví. Majetnější rodiny si dopřávaly i exotické ovoce jako byly mandarinky, pomeranče, datle nebo fíky.

Do restaurace na šneky

V období první republiky byly na Štědrý den oblíbení také šneci, které patří k tradičním francouzským jídlům. A protože byla prvorepubliková smetánka okouzlena vším, co pocházelo z Francie, oblíbila si i tento pokrm. Většinou na šneky lidé chodívali na štědrovečerní oběd do pražských restaurací a dávali si k nim také drahé šampaňské.