Pamatujete si ještě, co znamená být švarný, dlít nebo jít na kutě? Slova, která naši prarodiče používali naprosto běžně, dnes mnohým znějí jako z cizího jazyka. Některá známe z pohádek, jiná ze starých knih a další už z běžné mluvy téměř zmizela. Vyzkoušejte si náš kvíz o archaismech a zjistěte, zda byste rozuměli češtině našich předků. Všechno správně zvládnou jen skuteční znalci.
Dnešní mluva je rychlá, jednoduchá a často ovlivněná angličtinou. Stačí se ale začíst do staré knihy, promluvit se starším člověkem a hned zjistíme, že naši předkové si se slovy dokázali pohrávat úplně jinak. Mnoho výrazů bylo pouze praktických a pojmenovávaly povolání, nástroje nebo části oděvu, jiné měly poezii přímo ve své podstatě.
Rozumíte zastaralým slovům a slovním spojením?
Čeština je pro cizince poměrně složitý k naučení. Některá slova už dávno vymizela z běžných hovorů, ale stále mají své kouzlo. Archaismy, historismy a poetismy, možná je znáte z pohádek, starých knih nebo od prarodičů. Vyzkoušejte si, zda jim ještě rozumíte, a zjistěte, jestli byste obstáli v rozhovoru z dřívější doby, nebo byste byli zcela ztraceni.
Možná i vy jste našli sbírku pohlednic z mládí vaší prababičky a byli jste překvapeni, jak moc se řeč změnila. To samé můžeme pozorovat u dnešní mládeže, kdy jejich slovům často také nerozumíme.
Jazyk je jako živý organismus a vyvíjí se podle toho, jak se mění svět kolem nás. Když zmizí řemeslo, zvyk nebo předmět, jeho název se stává zbytečným a pomalu mizí z každodenní řeči. Někdy ho nahradí novější výraz, jindy úplně upadne v zapomnění.
Takovým příkladem může být šenkýř, dříve každá vesnice měla hostinského, který znal všechny místní historky a uměl načepovat pivo s takovou péčí, že by se dnešní barmani mohli učit. Dnes už toto slovo známe jen z historických filmů, pohádek nebo literatury.
Milovníci české literatury zde mají výhodu, pokud čtete Jiráska, Erbena nebo staré kroniky, narazíte na archaismy na téměř každé stránce. V historických filmech nebo pohádkách se jimi tvůrci často snaží navodit dobovou atmosféru. Je to trochu jako cestování časem, stačí pár vět a rázem stojíte na hradním nádvoří, slyšíte cinkot mečů a zvuk kopyt.
Ale pozor, ne každé „staré“ slovo je archaismus. Některé se používají dál, jen možná v jiném významu. Třeba slovo družice dnes běžně používáme ve vědeckém kontextu, přestože původní význam byl úplně jiný.
Možná si říkáte, proč bychom měli znát slova, která už nikdo nepoužívá? Odpověď na tuto otázku je jednoduchá. Jazyk je součástí naší kulturní identity a je škoda ho nechat v zapomnění. Znalost archaismů nám pomáhá lépe rozumět historii, literatuře a někdy i vtipům nebo narážkám, které by jinak zůstaly nepochopené.
Navíc archaismy mají zvláštní schopnost, dokáží zpomalit a zjemnit řeč. Když je vložíte do příběhu nebo dopisu, působí slavnostněji a uděláte dojem svojí slovní zásobou. Možná by stálo za to některé z nich oprášit a občas je využít i v běžné řeči.
Vybrali jsme slova, která nejsou úplně zapomenutá, ale přesto dokážou potrápit paměť. Není to test jen pro „jazykové nadšence“, ale pro každého, kdo chce otestovat své znalosti a třeba se přiučit i něčemu novému. Po každé otázce se vám ukáže správná odpověď, takže i když se netrefíte, budete obohaceni novými informacemi.
A pokud vás kvíz chytne, doporučujeme zkusit si malý experiment. Zkuste během dne použít jedno z těchto slov v běžném rozhovoru. Uvidíte, jaká bude reakce. Možná vás překvapí, že i výraz jako měch nebo prádelnice vyvolá úsměv a zvědavost.
Archaismy se nejlépe pamatují, když si je spojíte s obrazem. Představte si panoše, jak vede rytířova koně; pobratima, jak skládá slavnostní přísahu; nebo šenkýře, jak s úsměvem podává džbán piva. Čím živější obraz, tím snáz si slovo uložíte do paměti.
Náš kvíz vás zavede do časů, kdy se místo „like“ říkalo „velebím“, kdy družice byla nejlepší přítelkyně a kdy měchy sloužily nejen hudebníkům, ale i hospodským.
