Přejít k hlavnímu obsahu

Lída Baarová a další krásné a úspěšné prvorepublikové herečky, kterým deprese a alkohol zničily život. Občas nechyběl ani kokain

Info ikona
Lída Baarová

Prvorepublikové herečky nepřestávají fascinovat svou elegancí a noblesou do dnešních dní. Přestože se na první pohled zdá, že křehké krásky s dokonalým make-upem a nádhernými šaty musely zažívat šťastné chvíle plné kariérního úspěchu, některé z nich bojovaly s démony, které dost často nedokázaly porazit. Zatímco na plátně se mnohdy objevují jako naivní veselé dívky, leckdy šlo o ženy, které své deprese zaháněly pomocí alkoholu a nebyl jim cizí dokonce ani kokain.

Lída Baarová

Narodila se jako Ludmila Babková, tatínek jí říkal „Bobeš“. Pseudonym Baarová si vybrala podle otcova přítele, spisovatele Jindřicha Šimona Baara. Její život by vydal na několik románů, kdy byl plný osudových zvratů i špatných rozhodnutí. Mezi takové se řadí i randění s říšským ministrem propagandy Goebbelsem.  Baarová si také ve své době užívala večírků se vším všudy, nepohrdla tedy ani kokainem, který šňupala i se svojí kamarádkou Ljubou Hermanovou, než je rozdělily politické zájmy. Její úspěšná kariéra jako obletované a krásné herečky nemohla mít strmější pád, když po válce roku 1945 skončila ve vězení, kvůli čemuž následně zemřela její matka i sestra, otec přišel o nohu. Baarové se poté podařilo emigrovat a dostala se ještě do několika menších rolí, ale na vrchol slávy už se nikdy znovu nedostala. Po smrti svého manžela Kurta Lundwalla se stáhla do ústraní a její stav se začal zhoršovat. Na sklonku života hodně kouřila, pila koňak a utápěla se ve vzpomínkách na minulost. Její psychický stav se dokonce zhoršil natolik, že musela být zbavena svéprávnosti. Zemřela v roce 2000.

Hana Vítová

Ačkoliv není Hana Vítová tolik známá jako její herecké kolegyně Mandlová, Gollová či Baarová, natočila více filmů, než tyto slavné herečky. Na rozdíl od nich pokračovala její herecká kariéra i po válce, ale ve filmu se bohužel neuchytila. Skončila tak u kabaretů a estrád. Ani její manžel nebyl úspěšný, když po válce přišel o práci. Jejich manželství, ze kterého vzešla dcera Bedřiška, se pak rozpadlo. Vítová však neměla kam jít, zůstala tak u svého bývalého manžela, který si mezitím našel novou milenku. Tím však její trápení neskončilo. Největší životní ránou byla smrt její dcery, která v 18 letech spáchala sebevraždu kvůli nešťastné lásce. Od té doby byla psychicky zcela na dně a brzy poté se stal jejím přítelem alkohol. V roce 1970 měla vážnou dopravní nehodu, při níž ochrnula na jednu nohu. Zemřela opuštěná na rakovinu v roce 1987.

Nataša Gollová

Nataša Gollová byla krásná, inteligentní a vzdělaná žena. Kromě toho byla i skvělou komičkou. Hvězda stříbrného plátna za sebou měla řadu úspěšných filmových rolí, ale její závratnou kariéru zničil konec války. Kvůli natáčení bezvýznamného filmu v Berlíně a vztahu s Čechoslovákem německé národnosti Willym Söhnelem byla považována za kolaborantku. Kvůli údajné kolaboraci přišla o práci a kvůli pomoci obětem druhé světové války také o zdraví, když půl roku bojovala o život kvůli skvrnitému tyfu, kterým se nakazila v terezínském ghettu. Musela odejít dokonce i z divadla, šanci oživit její hereckou kariéru jí dal po letech až Jan Werich, díky kterému si zahrála v oblíbených filmech Císařův pekař a Pekařův Císař. Po této úspěšné roli se jí podařilo dostat zpět do Prahy, kde získala angažmá ve Werichově Divadle satiry. Poté, co jí manžel náhle zemřel v náručí při převozu do nemocnice, se hereččino zdraví rapidně zhoršilo. Propadla alkoholu a roku 1971 se definitivně stáhla do ústraní. Ve stáří trpěla velkými bolestmi a problémy s páteří. Zemřela v roce 1988.

Zdroje: Osobnosti, FDb