Přejít k hlavnímu obsahu

Krásná herečka Nataša Gollová, která měla smůlu na výběr partnerů. Patřili mezi ně alkoholici i nacista

Info ikona
Nataša Gollová ve filmu Pohádka máje (1940)

Tuto půvabnou herečku znáte z rolí usměvavých, veselých a vtipných krásek. Přestože byla Nataša Gollová inteligentní, vzdělaná a herecky nadaná, její osud bohužel tak veselý nebyl. Její život výrazně poznamenal nešťastný výběr partnerů, mezi kterými byli alkoholici, ale i nacista.

Studentka elitních škol

Nataša Gollová, vlastním jménem Hodáčová, se narodila dne 27. února roku 1912 do bohaté a společensky významné rodiny. Jejím otcem byl ekonom František Xavier Hodáč, který byl v době první republiky především dlouholetým tajemníkem Ústředního svazu československých průmyslníků. Natašina matka Adéla Hodáčová-Gollová se věnovala malířství. Díky bohatství mohla Nataša studovat na elitních školách, později studovala i v Anglii. Ovládala anglický, francouzský, ruský a německý jazyk. Poté studovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou však nedokončila kvůli herecké kariéře. Její životopisci však dodnes zdůrazňují, že patřila k nejvzdělanějším herečkám svojí doby.

Herecká kariéra

V letech 1932-1934 působila na jevišti Českého divadla v Olomouci, v letech 1934-1935 dočasně posílila český soubor Slovenského národního divadla v Bratislavě a po návratu do Prahy byla angažována v letech 1935-1945 ve Vinohradském divadle. Na filmovém plátně debutovala v roce 1932 ve filmu Kantor ideál, kde měla scénář o jedné větě. To se však díky její rostoucí popularitě rychle změnilo natolik, že během jediného roku hrála až v osmi filmech. Mezi její nejúspěšnější filmy patří Eva tropí hlouposti, Hotel Modrá hvězda a Kristian.

Smolný výběr partnerů

Nataša se poprvé zamilovala ve svých dvaceti letech do francouzského básníka, kterým byl Tristan Tzara. Jejich románek však skončil kvůli vzdálenosti a neochoty obou se přestěhovat ke svému partnerovi. I tak však zůstali přáteli. Dalším partnerem herečky se stal její herecký kolega František Vnouček, který je známý například pro svoji roli sympatického učitele češtiny ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. V soukromí byl zapáleným komunistou, žárlivcem a především holdoval alkoholu. Jejich vztah skončil poté, co se veřejně přiznal k homosexualitě. Další vztah stál Natašu nejedno přátelství, mimo jiné i se slavnou herečkou Adinou Mandlovou. Jejím dalším partnerem se totiž stal Wilhelm Söhnel, zástupce Říše v protektorátním Českomoravském filmovém ústředí, se kterým měla původně poměr právě Adina. Po válce získala Nataša nálepku kolaborantky, kterou umocnila její role v německém filmu Komm zu mir zurück, ve kterém hrála pod pseudonymem Ada Goll. Díky tomu, že po válce odjela vypomáhat do osvobozeného Terezína, kde se tehdy nakazila tyfem a strávila  v nemocnici půl roku, dostala jako trest za údajnou kolaboraci jen dočasný zákaz natáčení filmů. Roku 1947 pak získala angažmá v Jihočeském divadle, jehož ředitele si dokonce vzala. Bohužel byl alkoholikem stejně jako její předchozí partner Vnouček a manželství tak nebylo vůbec šťastné. V roce 1951 se díky Janu Werichovi mohla vrátit do Prahy a zazářit tak ve filmech Císařův pekař a Pekařův císař. V roce 1970 musela z divadla odejít kvůli zdravotním komplikacím, které se rapidně zhoršovaly s nadměrnou konzumací alkoholu. Herečka zemřela ve věku 76 let dne 29. října roku 1988 v pražském domově důchodců.