Stres! Kdyby měl nějaký znak nebo symbol, jistě by byl hrozivější než pirátská vlajka! Všichni totiž máme stres spojený pouze s jeho negativním dopadem. Všichni za tímto slovem vidíme problémy v práci, mnohé nepříjemné a náročné životní situace, stres z toho, že nestihneme termín, někam přijdeme pozdě, nevyzvedneme dítě ze školy, nebudeme vypadat perfektně. A takhle bychom mohli pokračovat. Ovšem málokdo už ví, že není stres jako stres. Podle studií totiž mohou být některé formy stresu i prospěšné, a to zejména pro učení se něčemu novému.
Stres doprovází většinu živočišných druhů už od pravěku, vždyť přece už pravěkým lidem pomáhal na útěku před nepřítelem nebo nebezpečím. Proč ho tedy většinou vnímáme tak negativně? Málokdo ví, že stres dělíme na pozitivní, zvaný eustres, a na negativní, zvaný distres. Eustres je termín pro pozitivní stres, který nás motivuje a dodává energii k dosažení cílů. Naproti tomu distres představuje negativní stres, který může vést k pocitům úzkosti, vyčerpání a zdravotním problémům. Rozdíl mezi nimi je tedy opravdu velký. Stres totiž může být i prospěšný, lépe řečeno ne každý stres je škodlivý. Existují různé druhy stresu, z nichž některé mohou být pro nás prospěšné a motivující. V tomto článku se podíváme na různé typy stresu, jejich dopady na náš organismus a jak je rozpoznat. Kdy je stres prospěšný a jaké druhy stresu existují?
Stres je sice nedílnou součástí našeho života, ale možné nevíte, že může mít jak negativní, tak pozitivní dopady na naše zdraví a psychiku. Pochopení různých typů stresu nám může pomoci lépe zvládat každodenní situace a využít stres ve svůj prospěch. Psychické napětí tedy nemusí být vždy jen škodlivé. Naučte se ho využívat ve svůj prospěch. Jak to doopravdy je se stresem a jeho vlivem na lidskou psychiku? Zjistěte, kdy vám může přijít vhod a kdy se mu raději vyvarovat.
Stres je dle studií přirozenou reakcí organismu na vnější či vnitřní podněty, které narušují jeho rovnováhu. Tato reakce mobilizuje naše tělo k zvládnutí náročných situací prostřednictvím uvolňování hormonů, jako je adrenalin a kortizol. Tyto hormony připravují tělo na reakci "bojuj nebo uteč", což bylo, jak jsme zmínili, evolučně výhodné pro přežití, jak zmiňují výzkumy. Pochopení rozdílu mezi eustresem a distresem je klíčové pro efektivní zvládání stresu. Zatímco eustres nás může posouvat vpřed, distres může mít destruktivní dopady na naše zdraví. Rozpoznání těchto typů stresu nám umožňuje přijmout vhodné strategie pro jejich zvládání.
Máte před důležitou pracovní schůzkou, prezentací před šéfem, zkouškou nebo jakýmkoliv jiným významným okamžikem? Právě v tuto chvíli pravděpodobně většina z nás cítí pozitivní napětí, odborníky nazvané eustres. A v čem je eustres tak prospěšný? Většinou narozdíl od škodlivého stresu totiž zlepšuje naše výkony tím, že nám pomáhá plně se soustředit a vydat ze sebe v danou chvíli to nejlepší. Ale pozor. Mezi eustresem a distresem, tedy škodlivým stresem, je poměrně tenká hranice.
Eustres nás motivuje k lepším výkonům a osobnímu růstu. Příklady situací, které mohou vyvolat eustres, jsou například nové pracovní výzvy, jako přijetí nové pozice nebo projektu, který nás posouvá mimo naši komfortní zónu. Anebo skvělým příkladem jsou sportovní soutěže: Účast v závodech nebo turnajích, kde chceme dosáhnout co nejlepších výsledků. A pak příjemné osobní milníky, tedy události jako svatba, narození dítěte nebo stěhování do nového domova. Eustres je obvykle krátkodobý a dodává nám pocit nadšení a uspokojení. Pomáhá nám zlepšovat naše schopnosti a dosahovat stanovených cílů.
To, že se během vašeho výkonu jedná ještě o pozitivní napětí zvané eustres, poznáte především podle síly svých pocitů. Pokud se vaše emoce, které máte například během důležité pracovní prezentace, dají popsat ještě jako snesitelné napětí, jedná se o zmiňovaný pozitivní eustres. Právě ten vám pomůže k tomu, abyste správnou mírou snahy a soustředění ze sebe vydala to nejlepší. A to je také důvod, proč eustres všichni tolik potřebujeme, i když se mnohdy podceňuje. Pokud vás ale stres během důležitých událostí nebo situací paralyzuje, nebo vám kazí výkon, pravděpodobně už psychické napětí přerostlo právě v nežádoucí distres.
Distres je naopak negativní formou stresu, která může mít škodlivé účinky na naše zdraví a pohodu. Tento typ stresu vzniká v situacích, které vnímáme jako ohrožující nebo přesahující naše schopnosti zvládání. Příkladem distresu jsou třeba finanční problémy, tedy dluhy, ztráta zaměstnání nebo nečekané výdaje. Ještě horší pak mohou být zdravotní potíže, například diagnóza vážné nemoci nebo chronické bolesti. A pak samozřejmě i konflikty ve vztazích, rozvod, hádky s partnerem, rodinné neshody nebo problémy s kolegy. Dlouhodobý distres může dle studií vést k fyzickým a psychickým problémům, jako jsou deprese, úzkost, vysoký krevní tlak nebo srdeční choroby.
Kromě eustresu a distresu existují další formy stresu. Hypostres je takový typ stresu, který vzniká při nedostatku stimulace nebo podnětů. Může vést k pocitům nudy, apatie a nedostatku motivace. Lidé v hypostresu mohou postrádat výzvy a cítit se nenaplnění. A pak, když je člověk vystaven nadměrnému množství stresorů, které přesahují jeho schopnost zvládání, může přijít hyperstres. Hyperstres může vést k pocitům přetížení, úzkosti a vyhoření, jak definují mnohé studie. Je důležité identifikovat příčiny hyperstresu a přijmout opatření k jejich snížení.
Cítíte se pořád ve stresu, dokonce natolik, že vám stres silně ztěžuje každodenní fungování? Pak se jedná o známější negativní distres. Mezi další signály, které vám napoví, že vaše psychické napětí překročilo únosnou míru, patří úzkosti a v některých případech také depresivní chování. Pokud na sobě pozorujete nadměrný stres, měli byste se mít na pozoru hned z několika důvodů. Tím nejdůležitějším je fakt, že dlouhodobý nebo chronický stres je velká zátěž pro vaše zdraví. V krajních případech může vést k psychickým i fyzickým nemocím, jak říkají výzkumy. Proto je třeba se distresu ideálně úplně vyhnout, nebo ho alespoň minimalizovat. To ale není vždy snadné, proto je důležité nebát se vyhledat odbornou pomoc.
Negativní stres škodí zdraví. Proto je lepší naučit se ho efektivně odbourávat. Máte najednou pocit, že je toho na vás hodně? Potom je na čase, abyste zvolnili. Vyzkoušejte jógu, meditaci a další relaxační činnosti. Především se snažte uvolnit a alespoň chvíli neřešit povinnosti a starosti. Uvidíte, že vám to pomůže zbavit se stresu a začnete cítit mnohem lépe, jak psychicky, tak i fyzicky.
Výzkumy ale ukazují, že určitá míra stresu může mít pozitivní dopad na náš výkon a zdraví. Například studie publikovaná v časopise Plos One zjistila, že kombinace hořčíku a vitaminu B6 může pomoci snížit úroveň stresu u jedinců s těžkým stresem a nízkou hladinou hořčíku. Autoři studie naznačují, že snížení stresu by mohlo mít dlouhodobé pozitivní účinky na fyzické a duševní zdraví dotčených osob.
Autorský text, studie, Healthline.com, Heart.com
