„Nejen inkontinence, ale i tlak nebo tíha v pochvě,“ přibližuje problémy s pánevním dnem v menopauze fyzioterapeutka Pavla Ptáčková

Jak vysvětluje fyzioterapeutka Pavla Ptáčková, pánevní dno má několik zásadních funkcí. Podpůrnou, stabilizační, kontingenční a sexuální. Tvoří ji skupina svalů, které fungují jako pomyslná houpací síť na spodině pánve. Pokud není v dobré kondici, mohou být tyto funkce narušeny. Často to přitom bývá kolem padesátky, což se děje vlivem hormonálních změn.  

Jak žena pozná, že její pánevní dno nefunguje tak, jak má?

Ženy mohou pociťovat tlak nebo tíhu v pochvě, jako by měly špatně zavedený tampon. Objevují se potíže s udržením moči, stolice nebo plynů. Sexuální funkce bývá také ovlivněna – ženy popisují zhoršený prožitek při styku nebo potíže s dosažením orgasmu. Časté jsou i bolesti kostrče, stydké spony či kyčlí. To všechno jsou signály, že pánevní dno nefunguje, jak má, a zaslouží si pozornost.

S jakými potížemi za vámi přicházejí ženy kolem padesátky?

Ženy často trápí stresová inkontinence – únik moči při zvýšeném nitrobřišním tlaku, například při kašli, skákání či smíchu. Dále se objevují pocity urgence na močení, obtíže s vyprazdňováním (časté zácpy nebo pocit, že se žena „nedovyčůrá“). Někdy se přidávají i bolesti v oblasti kostrče, kyčlí nebo stydké spony. Všechny tyto potíže se dají na fyzioterapii řešit – samozřejmě ve spolupráci s gastroenterology či urogynekology, jejichž vyšetření je důležité pro vyloučení jiných příčin potíží, než je právě neoptimální funkce pánevního dna.

Jak pečovat o pánevní dno po padesátce a proč je zrovna v tomto věku důležité věnovat mu zvýšenou pozornost?

Klíčové je, aby ženy v tomto období zůstaly aktivní, hýbaly se, cvičily a podporovaly tak svou vitalitu. Potíže s únikem moči či bolestí zad však často od pohybu odrazují. Základem péče o pánevní dno je kvalitní vědomý dech, aktivace hlubokých svalů trupu, udržování síly i flexibility kyčlí a hrudníku. Nejde jen o klasické Kegelovy cviky, které si ženy s pánevním dnem často spojují. Jde o komplexní práci s tělem – naučit se svaly správně zapojit i uvolnit. Správné dýchání, chůze, pilates, cvičení s vlastní vahou a další podobné aktivity mohou být v péči o pánevní dno velkými pomocníky.

Pokud jde o inkontinenci, dá se s ní vůbec něco dělat pomocí cvičení, nebo pomůže jen operace?

Tohle je velmi častá otázka – a také téma, kolem kterého panuje spousta mýtů. Pravdou je, že některé formy močové inkontinence (ale i inkontinence stolice či plynů) vyžadují operační léčbu. Ne všechno se dá „ucvičit“. V období menopauzy se mění kvalita vaziva a ženy mohou mít také strukturální poškození svalů pánevního dna – například částečné nebo úplné avulze (odtržení) svalů, ke kterému může dojít při vaginálním porodu (a to není vůbec ojedinělý stav).

Samotné posilování tak nemusí být dostačující pro úlevu od příznaků a zlepšení kvality života. I pokud ale dojde na operaci, je cvičení stále nezbytné. Není to tedy „buď anebo“ – cvičení i chirurgická léčba jdou ruku v ruce. Pánevní dno navíc nefunguje samostatně, ale v souvislosti s dechem, oporou o chodidla, napřímením páteře a pružností hrudníku i trupu. Proto je důležité pečovat o kondici celého těla, pravidelně se hýbat a udržovat si sílu i flexibilitu.

Jakou roli hraje například nadváha a obezita, nebo jaké faktory ještě inkontinenci zhoršují?

Nadváha a obezita jsou jednoznačně prokázanými faktory, které inkontinenci zhoršují. Často ale vzniká začarovaný kruh – ženy v menopauze trpí bolestmi svalů a kloubů, kvůli nimž se méně hýbou. S úbytkem pohybu klesá svalová hmota, zhoršuje se kondice a zvyšuje se riziko úrazů.

A co výživa?

Hraje velkou roli. Zde si dovolím tzv. fušovat do řemesla kolegyním nutričním terapeutkám a zmíním jejich poznatky z praxe, kdy mnoho žen ve snaze udržet si váhu omezuje příjem kalorií, jí nepravidelně a má nedostatek bílkovin. To ovlivňuje regeneraci, hojení i celkovou vitalitu – tělo je unavené a žena se přirozeně hýbe ještě méně, čímž se kruh uzavírá.

Co ještě může inkontinenci zhoršovat?

Inkontinenci mohou dále zhoršovat gynekologické či břišní operace, chronický kašel, těžká manuální práce, zvedání břemen, ale i opakované zácpy a silné tlačení při stolici či močení.

Jaké cviky na pánevní dno doporučujete a jak často bychom měli cvičit?

Dotazy typu „co tedy na to pánevní dno cvičit?“ dostávám v ordinaci i od žen ve svém okolí velmi často. Neexistuje ale jeden univerzální návod nebo cvičební sestava, která by zaručila, že se vyhneme obtížím. Zvlášť pokud už žena nějaké obtíže má, je potřeba postupovat individuálně. Obecně lze ale říct, že k pánevnímu dnu je potřeba přistupovat komplexně – kromě cílených aktivací pomocí již zmíněných Kegelových cviků, je důležitý nácvik správného dechu a zapojení hlubokých svalů trupu, cviky na podporu síly i flexibility kyčlí a hrudníku a hlavně, pánevní dno nelze jen posilovat, je potřeba pracovat také na jeho uvolnění a protažení. Pro ten nejlepší návod na cvičení je ideální se vypravit na fyzioterapii specializovanou na pánevní dno. Při vyšetření sledujeme, jak žena používá své tělo v běžném životě – při chůzi, sezení či práci. Hodnotíme napětí tkání, jizev a fascií a na základě toho pak ženě předepisujeme konkrétní cviky.

Jak se díváte na spojení fyzioterapie a psychiky – může stres nebo dlouhodobé napětí ovlivňovat zdraví pánevního dna?

Ano, propojení psychiky a pánevního dna je prokázané. V těle existuje několik svalových skupin úzce propojených s naším emočním mozkem – limbickým systémem. Patří sem právě pánevní dno, hýžďové svaly, šíje, ramena a žvýkací svaly. Obzvláště na chronický stres tělo často reaguje zvýšením napětí těchto svalů. Proto se říká, že pánevní dno je barometrem našeho psychického rozpoložení. Schválně, zkuste si právě teď všimnout – nemáte napjaté čelisti nebo stažené svaly v pánvi? Dokážete je uvolnit? I takto jednoduché cvičení, uvědomění si napětí v těle, může být prvním krokem ke zlepšení potíží s pánevním dnem. V naší ordinaci často vídáme ženy se zvýšeným napětím ve svalech. Proto není neobvyklé, že fyzioterapii a cvičení začínáme právě relaxačními a dechovými technikami, které tělo ladí směrem k větší rovnováze a pocitu bezpečí. Když se tělo zklidní, uvolní se i svaly v pánvi.

Co byste ženám v menopauze vzkázala jako nejdůležitější poselství ohledně péče o své tělo a pánevní dno?

Chtěla bych, aby zaznělo, že péče o pánevní dno není jen záležitostí těhotenství a porodu. Je důležité, aby svaly pánevního dna byly v kondici nejen kvůli prevenci inkontinence, ale i kvůli celkovému zdraví a funkčnosti pohybového aparátu. Pánevní dno totiž ovlivňuje držení těla, efektivitu dechu, tok lymfy, funkci kyčlí i bezbolestný pohyb. A je naprosto klíčové, abych si ženy uchovaly možnost aktivního pohybu co nejdéle to jde. A hlavně – že nikdy není pozdě s cvičením pánevního dna začít. Dříve se o ženském zdraví tolik nemluvilo, dnes už ale máme skvělé možnosti, jak ženám od nepříjemných a často velmi intimních potíží účinně pomoci, třeba právě na fyzioterapii.

Medailonek: Kdo je Bc. Mgr. Pavla Ptáčková

Bc. Mgr. Pavla Ptáčková je spoluzakladatelka a majitelka kliniky MINT Terapie v Praze, fyzioterapeutka s dlouholetou praxí a specializací na urogynekologickou fyzioterapii. Ve své profesi propojuje vědecky ověřené metody s bohatými zkušenostmi s péčí o ženy v různých etapách života. Profesně ji formovalo působení na Psychosomatické klinice, studium komunikace a vzdělávání u českých špiček v oboru gynekologické fyzioterapie, díky čemuž klade důraz na komplexní a citlivý přístup k pacientům. V současnosti se věnuje především rozvoji kliniky a odborného týmu, zároveň ale zůstává pevně zakotvená v praxi a vzdělávání v oboru.

Přečtěte si také tento rozhovor: "Hezky se obléknout můžete i za málo peněz," říká oblíbená česká módní návrhářka Liběna Rochová