Promotion
Promotion
Promotion

Prvorepublikový herec Richard Antonín Strejka z Cesty do hlubin študákovy duše: Proč se hrobu dočkal až 22 let po smrti?

Promotion
Promotion

Skromné prameny informací o jeho dětství

R. A. Strejka se narodil jako Richard Antonín Strejček dne 13. prosince 1908 v Praze. Přestože je o jeho dětství a dospívání minimum informací, podařilo se dohledat, že již jako dítě chodil sedm let do dětského baletního souboru Augustina Bargra a Národního divadla. Roku 1923 měl ve svých patnácti letech vystupovat v představení baletu Louskáček. Režisér Jaroslav Kvapil a herec Bohuš Zakopal ho tehdy herecky zaškolili ve Vinohradském divadle. V roce 1932 působil v kabaretu Červené eso, který hrál v sálu paláce Československé tiskové agentury (později Divadlo hudby) v Praze. Kabaret však po krátké době zanikl z finančních důvodů. Působil také v operetě kladenského Stálého divadla, Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a dalších větších městech.

Přátelská povaha definovala i jeho role

R. A. Strejka byl ve svém okolí známý svou velmi přátelskou povahou, pozitivním naladěním, elánem, nekonfliktní povahou a dětskou hravostí. Nejspíš i jeho přátelská povaha způsobila, že jej filmaři 30. let začali používat pro veselé postavy mladíků a studentů, přestože je mnohdy hrál už po svých třicátých narozeninách. V letech 1938 - 1939 vystoupil dokonce ve čtrnácti filmových titulech. Přestože se nikdy nestal velkou filmovou hvězdou, dokázal svou přítomností rozzářit jakékoliv dílo a diváci na něj s úsměvem vzpomínají dodnes.

„Šejk“ Peterka i rozhlasový Ferda Mravenec

Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří postava „šejka“ studenta Peterky ve filmu z roku 1938 Cesta do hlubin študákovy duše od režiséra Martina Friče. Další významnou rolí byla postava studenta Antonína Holouse ve filmu z roku 1938 Škola základ života. Třetí neméně významnou rolí studenta byla postava praštěného studenta architektury Vaška ve filmu z roku 1939 Příklady táhnou. Poté se objevoval v menších rolích, například společník kněžny Witkónské v Mořské panně z roku 1939, novomanžela ve filmu Kristiánovi z roku 1939, bratra Oty Pechla v melodramatu Lízino Štestí z roku 1939 nebo třeba v roli Aloise v komedii Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo z roku 1939. Během okupace se ještě několikrát objevil ve studentských rolích například v roli studenta medicíny Jaroslava ve filmu Směry života z roku 1940 nebo třeba studenta Jaromíra Turečka v komedii Prosím, pane profesore! z téhož roku. Ztvárnil několik desítek dalších epizodních rolí, přesto však na začátku 50. let jeho jméno zcela zmizelo z titulků a filmaři o něj přestali mít zájem, ačkoliv byl nadějným a talentovaných hercem. Přesto byl však pracovně velmi vytížený, pracoval hodně v rozhlase, kde byl mimo jiné prvním rozhlasovým představitelem Ferdy Mravence od Ondřeje Sekory.

Samotářský život a osamělý pohřeb

R.A. Strejka se nikdy neoženil, žil v domácnosti se svou sestrou a byl poměrně samotářský. Po smrti své sestry se přestěhoval do garsonky ke svému dobrému kamarádovi Ladislavu Brančovi, se kterým se seznámil v 70. letech. Branč mu byl oporou až do jeho smrti, která nastala 2. září roku 1990 z důvodu rakoviny prostaty. Na pohřeb skoro nikdo nepřišel a jelikož po Strejkovi nezbyly peníze ani na jeho vlastní hrob, urna byla nakonec předána právě jeho příteli Brančovi. Nakonec se zasadil o jeho uložení do hrobu označovaném jako „Pomník českým hercům,“ na Vyšehradském hřbitově, ke kterému došlo až v roce 2012.

Zdroj: FDb

Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion

Roční předplatné Svět Ženy

Svět ženy
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion