Foto: Shutterstock
Zvířecí mláďata nás dokážou potrápit nejen při procházkách volnou přírodou, ale i v pravidlech české gramatiky. Zatímco u domácích a hospodářských zvířat obvykle neváháme ani vteřinu, u volně žijících zvířat používáme nesprávné tvary. Vyzkoušejte si, jestli byste se nad roztomilostí zvířátek nezamotali do názvosloví.
Pro většinu volně žijících živočichů využívá český jazyk takzvaná vespolná jména, kdy jediné neutrální slovo označuje samce, samici i jejich potomstvo. Potřeba přesně rozlišovat jednotlivé členy rodiny historicky vyvstala především na venkově, kde bylo pro chovatele zásadní oddělit tažná zvířata od těch chovaných na maso či mléko. Právě proto máme u dobytku ustálené a všeobecně známé trojice pojmenování, zatímco u divokých zvířat musíme názvy trochu překrucovat.
Víte, jak se jmenují mláďata našich zvířat?
Z hlediska etymologie se navíc v názvech zvířat skrývají stopy minulosti. Některá běžná označení nesou prastaré indoevropské kořeny, jiná do našeho slovníku doputovala z latiny či přes keltské kmeny. Mateřský jazyk tak zrcadlí tisíciletý vývoj lidského soužití s přírodou.
Zásady správného chování při nálezu zvířete
Jarní a letní měsíce lákají k častějším návštěvám lesů, což bohužel vede také k chybám, když narazíme na čerstvý zvířecí přírůstek. Narazíte-li ve vysoké trávě na schoulené srnčí nebo zaječí mládě, zásadním pravidlem je zachovat odstup a zvířete se za žádných okolností nedotýkat. Tato mláďata nejsou opuštěná, pouze čekají na návrat matky z pastvy. Cizí pach by samici spolehlivě odradil a o svého potomka by se přestala starat. U ptactva je situace odlišná, protože opeřenci běžně vyskakují z hnízd dříve, než plně ovládnou svá křídla. Rodiče o nich ví, krmí je přímo na zemi a díky případný lidský dotyk jim nevadí. V případě hrozícího nebezpečí od predátorů tak stačí ptáče bezpečně přesunout na nejbližší vyvýšenou římsu či větev.
Zásah záchranářů je nutný pouze u viditelně zraněných, strádajících nebo nemocných živočichů. Typickým příkladem jsou dospělí rorýsi, kteří kvůli extrémně dlouhým křídlům nedokážou vzlétnout z rovného povrchu, nebo podvyživení ježci nalezení v chladných podzimních měsících. Před jakýmkoliv přemístěním je nezbytné kontaktovat odbornou záchrannou stanici a postupovat výhradně podle jejích pokynů. Zraněné zvíře sami nekrmte ani jim nedávejte vodu. Pro bezpečný převoz vám pak bude stačit dobře odvětrávaná krabice překrytá tmavou látkou. Teď už víte, co dělat, pojďte se tedy otestovat, jestli byste uměli bez chybičky pojmenovat zvířecí mláďátka.
