V přestrojení za muže se zapsala do dějin jako první žena, která obeplula svět: Botanička Jeanne Barret nechala své dítě v nalezinci, aby mohla následovat své sny

Jeanne Barret přišla na svět v roce 1740 v burgundské vesnici do chudé rolnické rodiny. Informace o jejím dětství nejsou zcela jednotné, podle jejích vlastních slov ztratila oba rodiče už jako malá, avšak některé prameny uvádějí, že alespoň otec, jenž pracoval jako sezónní nádeník na polích, byl ještě nějaký čas naživu. Mnozí historici spojují její pozdější vášeň pro botaniku právě s dětstvím stráveným blízko přírodě a každodenní prací na venkově. Přestože jí nebylo dopřáno formální vzdělání, už v mládí si osvojila značné znalosti o rostlinách a proslula jako znalá bylinkářka a uměla přesně určit, která bylina pomůže při jakých potížích, a své zkušenosti ochotně sdílela.

Nechtěný potomek

Později nastoupila jako hospodyně u Philiberta Commersona, renomovaného francouzského botanika a přírodovědce, který se tehdy usadil v jejím rodném regionu, aby zde prováděl výzkumy a sbíral rostlinné vzorky. Mladá žena si ho díky svým schopnostem brzy získala, začala mu asistovat v jeho práci a jejich vztah nabral i osobní rozměr, zvláště po smrti Commersonovy manželky v roce 1762. Jeanne se stala jeho milenkou a v roce 1764 porodila dítě, které pravděpodobně zplodila právě s Commersonem.

Co přesně se s novorozencem stalo, není zcela jasné. Podle některých historických pramenů dítě krátce po narození zemřelo, jiné tvrdí, že bylo svěřeno do péče nalezince poté, co se dvojice přestěhovala do Paříže. Každopádně je jisté, že dítě v životě Jeanne brzy zmizelo ze scény. Mladá žena i nadále setrvávala po boku Commersona, a to nejen jako hospodyně, ale i jako jeho zdravotní ošetřovatelka.

Žena převlečená za muže

Když v roce 1765 Commerson obdržel nabídku připojit se k expedici Louise Antoina de Bougainvillea, která měla prozkoumat a zmapovat nová zámořská území pro Francii, trval na tom, že s sebou vezme i Jeanne. Vzhledem k tomu, že na francouzských válečných lodích panoval přísný zákaz přítomnosti žen, uchýlili se ke lsti. Jeanne se převlékla za muže, přijala jméno Jean Baret a na loď nastoupila jako komorník, kterým ji jmenoval Commerson. Je možné, že právě tato expedice byla hlavním důvodem, proč dítě svěřila cizím lidem, jinak by plavbu vůbec nemohla absolvovat.

Prvním významnějším zastavením byl přístav v Montevideu, dnešním hlavním městě Uruguaye, kde se věnovali sběru rostlin. Commerson však trpěl špatným zdravím, a tak velká část práce ležela právě na Jeanne. Z Montevidea se loď vydala do Ria de Janeira, kde pokračoval sběr botanických vzorků. Právě zde Jeanne pravděpodobně jako první popsala výraznou popínavou rostlinu s nápadnými růžovými až fialovými květy, kterou pojmenovala Bougainvillea na počest vedoucího výpravy. Tato liána se později rozšířila po celém světě a je dnes oblíbená pro svou odolnost i krásu. Vidět ji můžete zejména v jižních státech a krásně vyniká například na řeckých ostrovech, kde doplňuje typické modro-bílé kykládské domečky.

Odhalení tajemství

Poté, co loď proplula Magalhãesovým průlivem, zakotvila v roce 1767 u břehů Tahiti. Zatímco posádka byla uchvácena krásou místních žen, Jeanne čelila zcela jiné výzvě. Její mužské přestrojení bylo po dlouhých měsících v utajení prozrazeno. Doposud se držela stranou a vyhýbala se kontaktu, což jí pomáhalo udržet tajemství. Podle jedné z verzí ale její pravou identitu odhalili tahitští domorodci během pobytu na ostrově. Po návratu na palubu už nebylo úniku a Jeanne přiznala, že je žena. Od té doby však musela čelit narážkám a dokonce i fyzickým útokům mužů na palubě, kteří se chtěli přesvědčit, co že to doopravdy má pod oblečením.

Změna nastala o rok později, když loď přistála u ostrova Mauricius v Indickém oceánu. Jeanne a Commerson se rozhodli na Mauriciu zůstat a nevracet se do Francie s ostatními. Pomocnou ruku jim podal tehdejší guvernér ostrova Pierre Poivre, který sdílel jejich zájem o botaniku a umožnil jim pokračovat ve výzkumu. Commersonovo zdraví se však dále i vlivem pro něj nezvyklého podnebí zhoršovalo a v roce 1773 zemřel. Jeanne i nadále zůstala na Mauriciu a začala se živit provozováním hostince.

Brzy se seznámila s francouzským důstojníkem Jeanem Dubernatem, za nějž se v roce 1774 provdala. Na konci téhož roku společně odpluli zpět do Francie, čímž Jeanne završila svou téměř deset let dlouhou cestu kolem světa jako první žena v dějinách lidstva. Manželé se usadili v Dubernatově rodném městě Saint-Aulaye, kde Jeanne strávila zbytek života. V roce 1785 jí francouzská vláda přiznala doživotní rentu jako uznání za její přínos během expedice. Jeanne Barret zemřela 5. srpna 1807 ve věku sedmašedesáti let.

Zajímají vás osudy úspěšných žen v historii? Přečtěte si o Joan Clarke, která pomohla rozluštit kód Enigmy.