Na počátku 60. let se svět farmacie rozjížděl na plné obrátky. Léky slibovaly řešení všech zdravotních problémů, těhotenství mělo být díky nim pohodlnější, bez bolesti a bez nevolností. Tento zázrak měl způsobit thalidomid, neboli látka, kterou výrobci propagovali jako bezpečný prostředek proti těhotenským nevolnostem a na podporu spánku. V několika evropských zemích byl už běžně dostupný, Spojené státy americké ale zůstaly výjimkou. Stála za tím Frances Oldham Kelsey, která jako jediná dokázala odhadnout hrozící nebezpečí.
Frances Oldham Kelsey se narodila 24. července 1914 v Cobble Hill v Kanadě. Už od dětství ji přitahovala věda a lékařství, ačkoliv v té době nebylo běžné, aby se ženy vydávaly tímto směrem. Frances však byla výborná studentka a překážky pro ni nebyly problém, dokázala je překonávat. Vystudovala farmakologii na McGillově univerzitě v Montrealu a pokračovala doktorátem na univerzitě v Chicagu, kde mimo jiné pomáhala při výzkumu léků na malárii během druhé světové války.
Stěhování do Washingtonu
Zajímavostí je, že už v rané fázi své kariéry se zabývala účinky léků na plod během těhotenství, což byla oblast, která byla tehdy značně opomíjena. Sama později přiznala, že právě tento zájem jí v budoucnu pomohl rozpoznat potenciální hrozbu thalidomidu. V roce 1943 se provdala za profesora farmakologie dr. Fremonta Ellise Kelseye, měli spolu dvě dcery.
Frances nějakou dobu nejdříve pracovala jako zástupkyně šéfredaktora medicínského časopisu, později učila farmakologii a poté další tři roky provozovala soukromou lékařskou praxi. V roce 1960 se rodina přestěhovala do Washingtonu a Frances nastoupila jako recenzentka nových léků do amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv. Její pracovní náplní bylo schvalování nových léčiv, tedy pečlivé pročítání dokumentace od farmaceutických firem, posuzování klinických studií a schvalování či odmítání žádostí o uvedení léčiv na trh.
Setkání s thalidomidem
Krátce po nástupu dostala na stůl dokumenty k léku s názvem Kevadon, což byla americká varianta thalidomidu, kterou chtěla na trh uvést firma Merrell. Ta očekávala rychlé schválení, protože v Evropě už byl thalidomid běžně používán a nikde se nezmiňovaly vážnější problémy. Firma spoléhala na to, že v USA proces schvalování proběhne hladce, zejména když šlo o lék, který měl pomoci těhotným ženám od jejich typických potíží.
Jenže narazili na Frances, která při čtení dokumentace zbystřila. Něco jí nesedělo. Klinické testy jí připadaly nedostatečné, studie byly provedeny na malých vzorcích a postrádaly informace o vedlejších účincích na plod. Navíc se objevily první zprávy z Evropy o neurologických potížích u dospělých pacientů. Firma o povolení distribuovat lék žádala šestkrát a ani jednou neuspěla. Vedla proto proti Frances kampaň, ve které ji popsala jako „malichernou, paličatou a nepřiměřenou byrokratku“. Frances ale zůstala neústupná. Věděla, že riziko je příliš velké na to, aby mohla jednat lehkovážně.
Tragédie, které se USA vyhnuly
Během následujícího roku se z Evropy začaly šířit děsivé zprávy. Tisíce dětí se rodily s těžkými deformacemi, bez končetin, s nedovyvinutými orgány, slepé nebo hluché. Ukázalo se, že thalidomid má teratogenní účinky, tedy že narušuje vývoj embrya. V Německu, Velké Británii, Austrálii i jinde došlo k tisícům případů, kdy se zdravé těhotné ženy staly oběťmi léku, který měl být neškodný.
Díky rozhodnutí Frances se však ve Spojených státech thalidomid nikdy nedostal do běžného prodeje. Oficiálně nebyl schválen a výzkum mohl pokračovat, aniž by ohrozil životy a zdraví dětí. Odhaduje se, že právě díky ní ve Spojených státech zůstalo nepoškozeno až 17 000 dětí.
Hrdinka, která si nevzala zásluhy
Jakmile pravda o thalidomidu vyšla najevo, Frances se stala národní hrdinkou. V roce 1962 jí prezident John F. Kennedy osobně udělil prestižní ocenění za službu veřejnosti. Tehdy se stala symbolem zodpovědnosti, tedy někoho, kdo bere svou práci natolik vážně, že je ochoten čelit tlaku a stát proti silným korporátním zájmům.
Ale Kelsey nikdy neusilovala o slávu. Pokračovala ve své práci v FDA, kde zůstala dalších téměř pětačtyřicet let. Stála u zrodu nových a přísnějších pravidel pro schvalování léčiv, která byla zavedena právě v reakci na thalidomidovou krizi. Frances Oldham Kelsey se dožila úctyhodných 101 let a zemřela v roce 2015. V posledních letech svého života dostala několik čestných titulů a ocenění. Ale možná největším uznáním její práce je samotná změna přístupu k vývoji léků.
Zajímají vás úspěšné ženy? Přečtěte si o první české lékařce Anně Honzákové.
Galerie: Paličatá bytokratka Frances Oldham Kelsey: Zakázala prodej léků na těhotenské nevolnosti
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Nobelovka navzdory platu na slané tyčinky: Neuvěřitelný příběh pražské rodačky, kterou nezastavili nacisté ani mužské ego

Bojovník Jiří Procházka: Sportovec se srdcem na pravém místě se brzy stane tatínkem. Po 12 rozchodech pochopil, že má v partnerce poklad

Nádherná Amal Clooney přísahá na jednu superpotravinu. Je na míru ušitá ženám a vyladí menopauzu i rozhozenou psychiku

Nezastavitelné tornádo Petra Nesvačilová: Herečka je známá svým humorem a energií. Soukromí si však pečlivě hlídá

Těhotná Olga Lounová: Zpěvačka má na hladký a rychlý průběh porodu jednoduchý recept

"Otěhotněla jsem s mým učitelem. Náš vztah začal románkem, tohle jsem ale nepředpokládala," říká Lenka

Šťastný Vladimír Polívka: Herec bude tatínkem. Partnerka, která je prý podobná jeho mamince Chantal, čeká holčičku

“Jsem nečekaně těhotná. Už mám tři děti a nevím, zda mám sílu přivést na svět čtvrté,” trápí se Sylva

Antidepresiva v létě a jejich skrytá rizika: Odborníci vysvětlují, zda vám kvůli jejich užívání hrozí větší riziko úpalu













