44 Kč
Moře u jižní Číny na přelomu osmnáctého a devatenáctého století nepatřilo obchodníkům ani císaři. Patřilo pirátům. A nad nimi všemi vládla žena, jejíž jméno budilo strach od rybářských vesnic až po paláce úředníků.
Tou ženou byla Ching Shih. Začínala na dně společnosti, bez peněz a bez ochrany. Skončila jako vládkyně největší pirátské flotily, jakou kdy svět viděl. A jako jedna z mála pirátů, kteří odešli do důchodu bohatí a živí.
Narodila se kolem roku 1775 do světa chudoby v oblasti Kantonu, kde se přežívání měřilo dnem po dni. Jako mnoho dalších dívek skončila na plovoucích nevěstincích na Perlové řece. Nebyl to romantický život plný hedvábí, ale tvrdá realita, kde se obchodovalo s těly i informacemi. Právě tam se naučila naslouchat, vyjednávat a chápat, jak přemýšlí muži, kteří drží moc a peníze. Zatímco jiné dívky doufaly v záchranu, ona si budovala přehled o světě obchodu, korupce i strachu. Pozorovala kapitány lodí, vojáky i bohaté kupce a rychle pochopila, že největší zbraní není krása, ale kontrola nad informacemi a lidmi. Tahle škola přežití se jí brzy měla hodit víc než cokoliv jiného.
Kolem roku 1801 vstoupil do jejího života obávaný pirátský vůdce Zheng Yi. Ať už ji unesl, nebo si ji prostě vybral, jedno je jisté. Nebyla ochotná stát se jen další trofejí na palubě jeho lodi. Souhlasila se sňatkem pouze tehdy, když si vyjednala podíl na kořisti a spolurozhodování o velení flotily. Na tehdejší poměry šlo o drzost téměř nepochopitelnou. Bok po boku začali budovat pirátské impérium, které sjednotilo rozhádané bandy. Jeho meč a její mozek vytvořily kombinaci, kterou nedokázalo zastavit žádné pobřežní město. Z malé flotily se stala armáda lodí. Ta si brala, co chtěla, a vybírala poplatky za bezpečný průjezd mořem.
Když Zheng Yi po několika letech náhle zemřel, všichni čekali rozpad impéria. Místo toho nastoupila ona. Rychle si zajistila podporu jeho adoptivního syna Cheung Po Tsai a během krátké doby pevně sevřela velení celé flotily. Nebyla sentimentální a nehrála si na laskavou paní. Vládla chladně, systematicky a s neuvěřitelnou autoritou. Pod jejím vedením se pirátská armáda rozrostla do rozměrů, které připomínaly stát ve státě. Stovky lodí, desetitisíce mužů a jasně daná hierarchie. Pobřeží od Macaa po Kanton se naučilo, že je levnější platit jí než se jí postavit.
Aby udržela obrovskou masu pirátů pod kontrolou, zavedla přísný kodex. Kořist se musela odevzdat a spravedlivě rozdělit. Neposlušnost znamenala smrt. Dezertéři přicházeli o uši nebo o hlavu. Chaos nahradil řád, který by záviděly i armády. Největší překvapení přišlo v pravidlech pro zajatkyně. Znásilnění se trestalo popravou. Pirát si mohl ženu vzít, ale musel se o ni starat a být jí věrný. V krutém světě pirátství šlo o něco nevídaného. Právě disciplína a jasná pravidla z její flotily udělaly nezastavitelnou sílu.
Čínská vláda proti ní vysílala jednu flotilu za druhou. Většinu porazila a často ještě rozšířila svou armádu o zajaté lodě a posádky. Když si císař nevěděl rady, povolal na pomoc Brity a Portugalce. Ani ti však nedokázali pirátku zlomit tak, jak si představovali. Po sérii krvavých střetů bylo jasné, že její impérium nejde jednoduše zničit. Byla příliš silná, příliš organizovaná a příliš chytrá. A právě tehdy přišel její největší tah. Ne na bojišti, ale u vyjednávacího stolu.
Když vláda nabídla amnestii, nepřišla prosit. Přišla vyjednávat jako rovná s rovnými. Vybojovala si milost pro sebe i většinu svých lidí. V doprovodu velkého bohatství se spokojeně vrátila do civilního života. Bylo jí pětatřicet, když moře opustila jako vítězka. V Kantonu si otevřela hernu, žila v přepychu a dožila se vysokého věku. Zatímco většina pirátů končila na oprátce nebo v hlubinách oceánu, ona zemřela v posteli jako bohatá žena.
Vládla, bojovala a radila králům lépe než jejich generálové. Poznejte příběh Artemisie, ženy, která změnila dějiny námořních bitev.
