Kvíz: Dokážete dokončit všechna česká pořekadla? Chytrému napověz,...

Pořekadla vznikala z každodenního života, práce, pozorování přírody i mezilidských vztahů. Jejich síla spočívá v jednoduchosti a nadčasovosti. I dnes dokážou trefně popsat situace, které zažíváme doma, v práci nebo ve vztazích. Přesto se některá z nich postupně vytrácejí, jiná si lidé pamatují jen v útržcích.

Když se moudrost předávala ústy, ne knihami

Většina českých pořekadel a přísloví vznikala v dobách, kdy lidé neměli k dispozici knihy, internet ani rychlé zprávy. Zkušenosti se předávaly vyprávěním, u práce, u stolu nebo při setkáních se sousedy. Právě proto jsou pořekadla krátká, rytmická a snadno zapamatovatelná. Vznikala především v prostředí venkova, mezi řemeslníky, zemědělci a rodinami, kde se každodenní život řídil přírodou, ročními obdobími a jednoduchými, ale neměnnými pravidly.

Kvíz: Máte lepší všeobecný přehled než většina? Zkuste uspět ve všech 10 otázkách

Proč pořekadla přežila staletí

Síla pořekadel spočívá v jejich nadčasovosti. I když se svět změnil, lidské vlastnosti jako závist, chamtivost, píle, láska i lenost zůstávají stejné. Právě proto dokážou stará rčení přesně pojmenovat situace, které známe i dnes. Pořekadla se uchovala, protože byla praktická: pomáhala vychovávat děti, usměrňovat chování a často i uklidnit konflikty, aniž by bylo nutné cokoli dlouze vysvětlovat. Jedna věta nahradila celé kázání.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Kdo chce kam, pomozme mu tam. Znáte české pranostiky a přísloví? Otestujte své znalosti

Přísloví nevymizela, jen změnila podobu

Zajímavé je, že přísloví vznikají i dnes, jen v jiné formě. Moderní doba si vytváří vlastní „pořekadla“ v podobě hlášek, internetových memů nebo ironických komentářů, které se šíří podobně nenásilně jako prastará přísloví. Stejně jako kdysi reagují na společenské změny, stres, práci i vztahy. I dnes platí, že krátká, trefná věta má větší sílu než dlouhé vysvětlování.

Když jiné země pojmenovávají svět jinak

Každá kultura má svá vlastní přísloví, která často odrážejí místní mentalitu. Slováci například říkají: „Aj malá iskra môže zapáliť veľký oheň,“ čímž připomínají, jak drobnost může mít velké následky. V Polsku mají například rčení „Zapomniał wół, kiedy cielęciem był,“ (vůl zapomněl, když byl teletem), které se používá, když chcete někomu připomenout, jak se dříve choval a jaký býval člověk. Britové používají populární přísloví „The grass is always greener on the other side“ (tráva je vždy zelenější na druhé straně), které vystihuje věčnou nespokojenost s tím, co máme. Němci pak často říkají „Ich weiß genau, wo der Schuh drückt“ (přesně vím, kde mě bota tlačí) ve smyslu že je jim jasné, v čem tkví problém dané věci.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Tuzemská nářečí jsou kouzelná. Uhádněte, co jsou hafery, cmunda nebo babuť

Zahraniční přísloví mohou být pro cizince těžko pochopitelná, i když jednotlivým slovům rozumí. Odrážejí totiž odlišné kulturní, společenské a historické povědomí. Proniknout do nich už je odrazem dobré znalosti nejen jazyka, ale i všeobecného přehledu z dané země. Zda máte v malíku alespoň naše domácí, česká pořekadla, odhalí následující kvíz.