Galerie: Kvíz ze slov socialismu: Céčka, bony i podpultovky zná každý. Ale víte, co opravdu znamenaly?

Céčka se v 80. letech stala mezi dětmi obrovským hitem a jejich sbírání dokázalo zaměstnat celé generace školáků. Barevná plastová písmenka se vyměňovala, sháněla a pro některé děti měla větší cenu než leckterá hračka.

Tuzex nabízel zboží, které se v běžných československých obchodech shánělo jen velmi obtížně, a proto měl mezi lidmi zvláštní postavení. Džíny, kosmetika nebo elektronika ze Západu působily jako malý výlet do světa, který byl jinak za železnou oponou.

Bony byly poukázky, které otevíraly dveře do Tuzexu a umožňovaly nakupovat zboží za hranicemi běžné socialistické nabídky. Kdo je chtěl získat, často musel využít neoficiální směnu a právě proto se kolem bonů vytvořil celý vlastní svět.

Podpultové zboží patřilo k výrazným symbolům nakupování v době, kdy některé žádané výrobky nebyly běžně k dostání. Kdo měl dobré známé mezi prodavači, mohl se dostat k věcem, na které ostatní čekali ve frontách nebo je marně sháněli po obchodech.

Veksláci nabízeli lidem možnost získat bony nebo zahraniční měny mimo oficiální systém, což z nich udělalo výraznou součást tehdejšího koloritu. Nejčastěji se pohybovali v místech, kde se soustředili lidé mířící do Tuzexu, a své zákazníky dokázali oslovit velmi rychle.

Fronty před obchody byly za socialismu běžnou součástí každodenního života a někdy nebylo vůbec jisté, zda na člověka vytoužené zboží ještě vyjde. Informace o tom, že právě někam dorazilo maso, ovoce nebo jiný nedostatkový sortiment, proto putovala mezi lidmi rychlostí dnešních sociálních sítí.