Přejít k hlavnímu obsahu

“Matka se zachovala v dětství hrozně, teď chce pomoc,” říká Evelína. Matka v době Evelínina dospívání dala přednost příteli, dcera ji celá léta nevídala

Rodinné vztahy jsou velmi často složité a někdy je právě dokonce ten nejbližší vztah, vztah dětí a rodičů, narušený. Děti si z dětství nesou různé křivdy, které je více či méně formují a promítají se do toho, jak se chovají v dospělosti. Asi jste už slyšeli, že si vybíráme partnery podobné rodičům a přebíráme tak stejné vzorce chování. A někdy minulost zkrátka umí děti dohnat i v dospělosti. A ony potom neví, co s tím dělat.

Svůj příběh nám svěřila paní Evelína (46 let). Život se s ní nemazlil a postupem času přišla nejen o svého milovaného otce, ale později také o matku, která se chovala podle jejího mínění špatně. Dokonce tak špatně, že ji paní Evelína postupně ze svého života škrtla. Jenže nyní je máma stará, nemocná a potřebuje pomoc. A obrátila se na paní Evelínu, která ji však nechce pomáhat, po tom všem, co jí udělala. Přečtěte si její příběh a zjistěte i to, jakou radu jí dal odborník.

Moje máma nebyla nikdy ta, která by se mě zastala. Táta zemřel, když mi byly tři roky, mám na něj jen velmi mlhavé vzpomínky. Máma to nesla těžce, chvíli jsme žily u babičky, dokud se nevzpamatovala. Dlouho tvrdila, že jsem pro ni to nejdůležitější. Byly jsme jako kamarádky, já jsem moc nezlobila, dobře se učila. S přechodem na střední školu jsem trávila víc a víc času v knihovně, učení bylo těžší. Máma asi postrádala svou kamarádku, takže si dala inzerát, že se seznámí. Byla jsem ráda, když občas šla na kávu s nějakým mužem, lásku si zasloužila. A pak, když se doma skloňovalo víc a víc jméno Slávek, toužila jsem ho poznat.

Mohlo by se vám líbit

Martina (39 let): Moje matka má raději sestru než mě a nevím, jak to změnit”

Rodičovská láska je pro děti důležitá a měla by být v mnoha ohledech bezpodmínečná. Někdy je však zcela evidentní, že rodiče mají raději jedno dítě než druhé. A toho si samozřejmě všimnou i samy děti, například když jednomu maminka něco zakáže, zatímco sourozenci něco jiného dovolí. Když však toto protěžování jednoho přetrvává až do dospělého věku, může to mít neblahý vliv na duševní zdraví a celkové vztahy s rodiči.
svetzeny.cz
Matka se zachovala v dětství hrozně, teď chce pomoc

Máma mě vyhodila

Nebyl mi zrovna dvakrát sympatický, ale pokud se k mámě choval hezky, není to moje věc, říkala jsem si tehdy. Netrvalo ani půl roku a nastěhoval se k nám do domu, do ložnice mého táty. Pro mámu jsem začínala být vzduch. Posílala mi pozdě peníze, takže jsem často neměla na měsíční jízdenku do školy a jezdila načerno, zaplatit obědy jsem ji připomínala třeba i pětkrát během týdne. Co však chtěl Slávek, to se splnilo hned. Začal se u nás doma roztahovat, vše mu vadilo, všechno jsem dělala špatně. Nepracoval, celé dny se válel u nás doma a tvrdil, že já jsem ta líná. Po jedné z hádek, které se stupňovaly, mi moje máma oznámila, že když mi Slávek tak vadí, mám odejít. Byla jsem v půlce druhého ročníku na střední škole!! A jít jsem měla já? Skončila jsem u babičky. Dostudovala jsem, udělala si vysokou školu a našla si dobrou práci.

Mohlo by se vám líbit

Zdenka (64 let): Milé děti, byla jsem pořád sama, pak se objevil Ivan a vy šílíte.

Láska kvete v každém věku a když je člověk dlouho osamělý, pak ji prožívá intenzivněji. Každý má navíc právo na lásku, ale okolí to může vnímat jinak. Kde je ta hranice, kdy zasahovat někomu do jeho štěstí? Máme vůbec právo na to někomu říkat, zda se může zamilovat? A mají vůbec děti právo zasahovat do lásky dospělých rodičů?
svetzeny.cz

Po letech chce pomoc

Mámu jsem ze života škrtla. Vyhodila mě z domu, nezletilou. Která vlastní máma to dítěti udělá? Založila jsem si svou rodinu, odstěhovali jsme se do vedlejšího města, jezdili pravidelně za babičkou a já o ni pečovala, jak jsem jen mohla, abych jí vrátila vše, co mi dala. Jednoho dne mě moje matka kontaktovala a v telefonu mi sdělila, že je nemocná, špatně se jí chodí a potřebuje pomoc. Jsem její jediná dcera, mám povinnost se o ni a toho jejího parazita postarat. Položila jsem telefon a dlouho se z toho vzpamatovávala. Na její naléhání jsem se s ní sešla v našem starém domě. Nic se nezměnilo. Slávek je stejný jako kdysi, komanduje a rozkazuje a máma si myslí, že všeho nechám, nastěhuju se k nim a budu snášet to, jak mě komandují. Za to, jak se mě zbavili? Ani náhodou! Jsem ochotná sehnat jim pečovatelku, kterou si ze svých důchodů budou platit, ale víc ani ťuk! 

Mohlo by se vám líbit

Bára (35 let): Mami promiň, ale starat se o tebe nebudu, není to moje povinnost

Rodiče se o své děti starají už odmalička a často jim podřizují svůj život, protože je to podle nich tak správně. Pečují o ně a tak nějak se ve společnosti čeká, že až děti dospějí, postarají se na oplátku o své slábnoucí rodiče. Spousta dětí to tak dělá, platí domovy důchodců nebo si rodiče vezmou k sobě. Jsou však tací, kteří na to mají jiný názor. Nevidí důvod, proč se o rodiče starat. Není to přece jejich povinnost.
svetzeny.cz

Vyjádření terapeutky, koučky a párové poradkyně Lucie Horké

Evelíno,

děkuji za důvěru. Téma, které přinášíte, je velmi citlivé a neexistuje jednoznačná odpověď. Nezapomínejte na sebe, svoje potřeby a emoce, kterých může být mnoho a v různých proměnách. Vztahy s rodiči, zejména v tak složitých situacích, jsou vždy velmi náročné. Každý z nás reaguje na zradu a odmítnutí různě, je důležité, abychom si uvědomili své vlastní potřeby a hranice. Pokud je Váš vztah s mámou takový, jaký je, je naprosto pochopitelné, že můžete cítit nedůvěru, zranění nebo cokoli dalšího. Nejdůležitější je, abyste se rozhodla na základě toho, co je pro Vás únosné.

Pakliže jste tomu otevřena, doporučuji si vyhledat pomoc psychoterapeuta, se kterým můžete toto téma otevírat, uzdravovat v sobě to nevyřčené, pracovat s odpuštěním, což je darem sama sobě. Ale respektujte, zda tohle je Vaše cesta, něco, co chcete. V pomoci máme (pokud se pro ni rozhodnete) si stanovte jasné hranice, ať jste schopna v tomto procesu dýchat a vnímat, co pro Vás je či není akceptovatelné. Ani vlastní máma vás nemůže nutit, abyste odpustila nebo byla ochotna pomoci, pokud na to nejste připravená. Pokud nedokážete pomáhat osobně, propátrejte, jak můžete pomoc zprostředkovat. Nezapomeňte také na možnost hledat podporu u přátel, terapeuta nebo jiných blízkých osob, kteří vám mohou pomoci vyrovnat se s touto náročnou situací.

Přeji Vám, ať jsou Vaše kroky co nejvíce laskavé k sobě.

Mohlo by se vám líbit

Pavla (28 let): Chci se odstěhovat do zahraničí, ale moje máma začala hystericky křičet, že ji neopustím

Odchod dětí z rodného hnízda může být pro rodiče dost emočně náročný. Jejich "malé" děti jsou už dospělé a připravené žít svůj vlastní život. Dělat vlastní rozhodnutí, chyby, poučit se z nich a tvořit svou vlastní budoucnost. Když je přítomen pouze jeden rodič, může být takováto změna velmi těžká. A někdy až nepředstavitelná.
svetzeny.cz

Kdo je Lucie Horká

Koučka, terapeutka, párová poradkyně inspiruje ženy, jak zvolnit, nadechnout se a získat zpátky svou životní energii. Napomáhá ke spokojenějším vztahům.

Kontakt na Lucii najdete na www.wellnesspromysl.cz.

Info ikona
Lucie Mucalová
Mohlo by se vám líbit

Romana (39 let): Matko, nestarala ses o mě a teď chceš mé peníze

Pocit bezpečí a klidu nám od narození dávají především rodiče. Je to první opravdové mezilidské pouto, je to bezpodmínečná láska, snaha ochránit dítě před vším, co ho může potkat. Ne každý však má idylické dětství a rodinu, která o něj pečuje a kde se cítí malý človíček v bezpečí a všemi milován. Někdy je to těžké, rodiče se hádají, mají problémy, svalují vinu jeden na druhého. A jindy kazí bezstarostné dětství alkohol.
svetzeny.cz

Jak se má paní Evelína v této situaci zachovat? Postarat se o svou mámu a jejího partnera? Pomoci jim, když momentálně jsou nemocní? Nebo se rozhodla správně, když se rozhodla nepomoct? Jak byste se zachovali vy?

Přečtěte si také dopis paní Zdenky, která se i v pozdním věku zamilovala, ale její děti to neakceptují.

Zdroj článku
Doporučená videa z partnerského webu z Lifee.cz: