Jste kápo, nebo benjamínek?

První dítě v rodině bývá nejdříve hvězdou. Ze všeho, co udělá a co se naučí, se rodiče radují. Trvá to však jen do doby, než přijde na svět malý sourozenec, s nímž se najednou musí o pozornost rodičů dělit. Hodně nejstarších dětí si potom namlouvá, že musejí být mimořádně hodné a extrémně šikovné, aby je rodiče nadále milovali. Prvorození jsou v dospělosti ochotni podávat maximální výkony, jsou velmi cílevědomí a cítí zodpovědnost za ostatní. Prvorozený může být šťastný, pokud toho od sebe ani od druhých nebude příliš očekávat. V životě totiž nezáleží pouze na stoprocentních výkonech! Je dobré udělat si čas i na drobné každodenní radosti.

Své druhé dítě rodiče vychovávají s větším nadhledem, coby vychovatelé mají už větší životní zkušenosti. O co méně starostí mají
s mladším potomkem, o to více je zaměstnává jejich prvorozené dítě. To na mladšího brášku či sestřičku může žárlit, a tak ho rodiče musejí uklidňovat. A později možná přijde na svět další dítě, to nejmladší. Rodiče mají více povinností, a tak prostřednímu dítěti dávají hodně volnosti. Prostředníček je v dospělosti dobrým taktikem, soucítí s ostatními a má smysl pro spravedlnost. Často se obává, že bude přehlížen. Prostřednímu sourozenci prospěje, když je důraznější, alespoň občas praští do stolu a nesnaží se pořád jen projevovat pochopení pro druhé.

Nejmladší člen rodiny má vedle sebe nejméně jednoho sourozence, který zvládá spoustu věcí lépe než on – umí kreslit, mluvit, zavázat si tkaničky a možná už dokáže i číst a psát… Benjamínek na toho staršího a šikovnějšího zkrátka „nemá“. To ho natolik rozčiluje, že se přestává snažit a o něco usilovat. Aby k sobě přitáhl pozornost, zaměří se proto na zábavnější „dovednosti“ – šaškuje, brečí, provokuje a zlobí. Nejmladší sourozenci bývají v dospělosti kreativní a také zábavní, bohužel jsou však i velmi nesamostatní. Benjamínci by měli sázet nejenom na svoje charisma, jímž si dovedou získat druhé, ale také na svoje  schopnosti a dovednosti.

Foto: Depositphotos (1)

@svetzeny