Legendární Václav Postránecký: Herec se poznal se svou ženou přes hospodu. Prožili spolu více než 50 let díky jednoduchému „receptu”

Dnes je to přesně sedm let, kdy všemi oblíbený herec bohužel odešel na věčnost. Jeho odkaz však žije dál ve filmech a seriálech, které se stále těší velké divácké oblíbenosti. Václav nebyl jen skvělý umělec, ale také velice pokorný a vždy milý člověk. Kolegové ho milovali a byla radost s ním pracovat.  

Od divadelního technika došel Postránecký až na prkna Národního divadla

K herectví to Postráneckého táhlo od dětství. Byl členem Dismanova rozhlasového souboru a už jako malý chlapec se objevil na divadelních prknech a před kamerou. Kupodivu se však nedostal na DAMU a jakožto vyučený zámečník začal pracovat na pozici jevištního technika v libereckém divadle. Nelehké začátky své herecké kariéry nebral Václav nijak tragicky a alespoň si prošel vším, co práce na divadle obnáší. Pomalými krůčky se propracoval k prvním rolím, až se stal členem Národního divadla. V mnoha představeních byl jeho výkon až dechberoucí, a nejen ve zlaté kapličce strávil krásná divadelní léta.  

Natáčení S tebou mě baví svět bylo pro všechny zážitkem

Samozřejmě se Václav objevil v mnoha filmových či seriálových rolích, ale ta jedna je s ním navždy spojena. Tatínek Michal z komedie S tebou mě baví svět. O natáčení legendárního snímku se napsalo mnoho a všichni na něj rádi vzpomínali. Ne jinak tomu bylo u Václava. Toho bavilo pozorovat režisérku Marii Poledňákovou, jak dětičkám neustále prohledává batohy, kapsy a sahá do podpaží, jestli tam náhodou nemají schované pro herce placatky. „Říkala, jak to děláte, když řeknu stop, poslední záběr, konec, tak vy jste během pěti minut úplně nalitý. Jak to děláte? My jsme v tomto ohledu byli spojeni s horskou službou. Měli takové trubičky a stačilo se jen zezadu přiblížit k horské službě a nasát,“ prozradil herec kdysi se smíchem, jak to tehdy chodilo na natáčení komedie století.  

S životní láskou se Václav seznámil díky hospodě 

Na divadelních prknech či filmovém plátně se uměl Václav pořádně rozparádit, ale v soukromém životě byl naopak velice skromný a měl skvělý smysl pro humor, což z něho dělalo vynikajícího společníka. Především však byl dokonalým manželem, jenž si celý život dokázal vážit své manželky a bok po boku strávili krásných více než padesát let. Za seznámení s osudovou ženou mohla příjemná náhoda. S kolegy z divadla byli na zájezdu, kde se učili baletní prvky. Václav už byl vyřízený a před představením se potřeboval trochu osvěžit. Netušil však, kde se nachází nějaké restaurační zařízení. „Ti, kdo věděli, se museli připravovat na vystoupení, ale řekli mi, že tady Helenka Svobodová mi ukáže, kde je hospoda. Tak jsem se seznámil se svou ženou, že mě zavedla do hospody,“ popsal kdysi Václav s úsměvem pro Katolické noviny, že to opravdu nebyla žádná červená knihovna.  

Modelovat partnera k obrazu svému je největší chybou  

Rok po prvním polibku se konala svatba a do šťastného manželství se postupně narodily dvě děti. Václav s Helenou rádi zavítali do společnosti, ale jinak si vychutnávali chvíle s rodinou, i když děti už dávno odrostly maminčině sukni. Oslavili zlatou svatbu, tedy společných padesát let života. To je výkon, který se asi dnešní generaci jen tak nepodaří. Lepší je totiž před problémy utéct a spálit mosty, než je řešit.

Komunikace je rozhodně důležitá a ač Václav říkal, že nemůže nikomu dávat recept, protože každý vztah je o něčem jiném, o tom, co „zabíjí” vztah, si myslel své. „Největší chybou je, když se lidé pokoušejí modelovat partnera ke svému vytouženému obrazu. Pokud si nebereme člověka pro to, jaký je, radši si ho neberme. Máme-li představu, že si ho vychováme, vždycky to špatně skončí,” uvedl Postránecký pro Zeny.iprima.cz a nezbývá, než s ním souhlasit.  

Milovaná Helenka a děti drželi Václava za ruku i v posledních chvílích jeho života. Herec se snažil ze všech sil bojovat se zákeřnou rakovinou, ale bohužel po roce svůj boj prohrál. Rodina tak splnila jeho přání, aby mohl být ještě naposledy s nimi a rozloučit se doma. 

Vztah Václava a Heleny byl opravdu krásný a jedinečný. Někteří muži však chytnou druhou mízu a najednou se snaží ulovit mladší ženy. Věděli jste, že například Ivan Mládek po padesáti letech manželství přesně takovou výměnu udělal a ještě přiznal nemanželské dítě?