Martin Luther: Kazatel, který (možná) postavil první vánoční stromek

A někde mezi světýlky, ozdobami a jehličím se vynořuje jedno jméno: Martin Luther. Reformátor, teolog, rebel. A podle tradice taky muž, který jednou zimní noc koukl na hvězdy nad lesem a řekl si něco jako: „Tohle chci mít doma v obýváku.“

Než do hry vstoupil Luther, stromky už měly svůj příběh

Je fér říct, že Luther stromek úplně nevymyslel. Zelené větve v zimě zdobili lidi už ve starověku, jako symbol života uprostřed nečasu. V Německu se ve středověku objevují takzvané rajské stromky. Jedličky s pověšenými jablky, spojené se svátkem Adama a Evy na Štědrý den. Stromky se postupně dostávají do měst. Ve Freiburgu se začátkem 15. století mluví o ozdobeném stromu s jablky a perníčky, ve Štrasburku pak dokonce vydávají první stromková omezení, protože lidi rubou větve z lesů jak zběsilí.

Luther a hvězdy v koruně stromu

Teď přichází ta hezká část legendy. Píše se 16. století a Martin Luther se vrací domů zimní nocí. Nad hlavou mu září hvězdy, mezi nimi tmavé siluety jehličnanů. Ten kontrast ho prý tak dostane, že strom pokácí, odnese domů a ozdobí jej svíčkami, aby dětem ukázal, jak vypadá nebe na zemi. Historici se sice přou, jestli se to skutečně stalo, ale jako příběh to funguje skvěle. A hlavně přesně zapadá do toho, co Luther dělal celý život. Bral víru z kostela a přenášel ji k lidem domů.

Mohlo by se vám líbit

Vánoce o samotě? Pro společnost noční můra, pro některé vysvobození a čas klidu

Protestantské Vánoce: Kirche, Küche, Kinder

Luther chtěl, aby víra nebyla jen latinská mše, které nikdo nerozumí. Překládá Bibli do němčiny, píše písně, učí lidi zpívat. A Vánoce v tom hrají velkou roli. Místo čistě církevního rituálu dělá z Vánoc svátek rodiny. Důraz je na domácnost, společné zpívání, modlitbu, vyprávění příběhu o narození Ježíše. A do toho zapadá i stromek. Stálezelený symbol, který přináší kus nebe přímo do pokoje.

Koledy pro všechny, ne jen pro chorál

Luther nebyl žádný suchar. Psal písně tak, aby se daly zpívat doma i v kostele. Melodie vychází z lidové hudby, texty jsou ve srozumitelném jazyce. Najednou se do zpívání zapojuje celá rodina, nejen sbor. Tímhle nastavil tón protestantských Vánoc. Žádná tichá, nedotknutelná liturgie za zavřenými dveřmi, ale živý rodinný rituál. Koledy, stůl, strom, děti. Jestli dnes zpíváme u stromečku „Narodil se Kristus Pán“ a vůbec nám nepřijde divné, že se slaví doma, Luther v tom má prsty.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Zlaté prasátko, lití olova nebo pouštění lodiček. Myslíte, že máte české vánoční zvyky v malíku?

Stromek z Německa dobývá Evropu

Zvyk zdobit strom se z protestantského Německa šíří dál. Nejprve do měst, pak na šlechtické dvory, nakonec do běžných domácností. Štrasburk má dokumenty o vánočních stromcích už v roce 1605. Ozdobené jsou ovocem, oplatkami a cukrovinkami. Katolická církev je zpočátku skeptická. Stromek podezřele připomíná pohanské zvyky. Proto chvíli trvá, než se do příběhu přidá křesťanský výklad: dřevo jako symbol Krista, věčně zelené jehličí jako znamení života, špice stromu mířící k nebi.

Od Luthera k Victorii a až za oceán

V 19. století stromek exploduje do mainstreamu. Britská královna Viktorie a její manžel Albert se nechají vyfotit s dětmi u ozdobeného stromu, obrázek oběhne noviny a stane se virálem své doby. Co má královna v salonu, to chce mít každý. Němečtí přistěhovalci berou stromek s sebou do Ameriky. Tam ho zdobí podle svého. Mechem, ořechy, popcornem, bavlnou. Strom už není jen náboženský symbol, ale i dekorace, okolo které se scházejí dárky, rodinné fotky a domácí chaos.

Mohlo by se vám líbit

Vánoční zvyky a tradice, které milovaly naše babičky: Některé už úplně vymizely

Lutherův strom vs. dnešní dilemata

Luther řešil, jak dětem přiblížit nebe. My řešíme, jestli je ekologičtější koupit stromek z plantáže, nebo vytáhnout z půdy plastový. On zapaloval svíčky, my šroubujeme řetězy se žárovkami. Ale princip je stejný: stromek má vytvořit atmosféru, přitáhnout rodinu k sobě a připomenout, že Vánoce jsou víc než nákupní seznam. Ať už legenda o Lutherovi a prvním stromku byla nebo ne, jeho vliv je vidět. Bez reformace by možná zůstaly Vánoce hlavně církevním rituálem, ne domácím svátkem se světýlky, písničkami a sladkým bordelem všude kolem.

Muž, který z Vánoc udělal domácí záležitost

Martin Luther bývá spojován hlavně s tezemi na kostelních dveřích a hádkami s Římem. Ale jeho stopu najdeme i tam, kde to možná vůbec nečekáme. Pod naším vlastním stromkem. Až budete stát pod větvemi plnými světýlek a ozdob, klidně si v duchu přiznejte: k tomu, že slavíme Vánoce doma u stromku, zpíváme koledy a děláme z toho rodinný svátek, přispěl jeden středověký teolog. A možná se u toho tehdy v lese taky trochu dojal.

Proč se drží půst? A patří šupina pod talíř? Otestujte se, co víte o českých Vánocích!

Galerie: Jak se strom dostal do obýváku. Od středověkých rajských stromů až po legendu o Martinu Lutherovi

6 fotek 7 fotek