Nízké sebevědomí, smutný život a únik v jídle
Dominičin příběh plný emocí odhaluje rodinné problémy, včetně domácího násilí, a snahu ženy najít cestu ke zdravějšímu životnímu stylu. Na začátku je zoufalá a, jak už víme z upoutávky, říká, že "jen pořád sedí na gauči a na něco čeká”. Je pochopitelné, že se Dominika sama sobě nelíbí a nemá se ráda, postupně je kromě zvířat její jedinou útěchou ještě jídlo. Přitom je sama nešťastná z toho, jak žije. Jedná se o dlouhodobý problém, o kterém Dominika ví, stejně jako celá její rodina. Má však slabou vůli.
Ve škole byla kvůli svému vzhledu terčem posměchu, nejezdila na výlety ani lyžařské kurzy, dokonce jejím “nejhorším dnem v životě” byl její maturitní ples, ze kterého odešla, protože se nemohla smířit s tím, že by na sobě nemohla mít tak krásné šaty jako ostatní. Ani rodina nebyla dostatečnou oporou, paradoxně i proto, že její sestra byla krásná a hubená, stejně jako všichni kolem ní. Dominika se uzavřela ve svém těle i ve svém neštěstí. Také její maminka tvrdí, že "když je Dominika ve stresu, zajídá to jídlem a je pravda, že ten její život nebyl úplně nejjednodušší a trochu se to na ni podepsalo.” Navíc se k problémům přidalo i domácí násilí, které pak Dominičinu maminku přimělo opustit stávajícího přítele a odstěhovat se k jejím rodičům, tedy Dominičině babičce.