
Domov znamená pro seniory útočiště plné vzpomínek, jistoty a pocitu svobody. Přestože jim blízcí chtějí zajistit tu nejlepší péči a důstojné stáří, často narážejí na silný odpor. Psycholožka Umay Wolf radí, jak s rodiči citlivě hovořit o možnostech odborné péče, a vysvětluje, čím předcházet jejich frustraci.
Staří lidé, hlavně ti, co žili celý život na jednom místě, nejsou moc flexibilní a otevření změnám. Naopak jsou často díky svému charakteru rigidní a fixovaní na domov, nejsou schopni si představit, že by i jinde mohlo být dobře. Komfortní zóna, kterou nejsou schopni a ochotni opustit, je spjatá s jejich vlastní identitou. Domnívají se, že kdyby odešli jinam, ztratí nejen pocit bezpečí a jistoty, ale i část sebe. Jejich (sebe)jistota se opírá o vnější svět, stěny jejich bytu nebo domu. Mají pocit, že jejich vzpomínky a zkušenosti jsou nasáklé v okolních stěnách.
Často i kvůli ztrátě kognitivních funkcí přicházejících se stárnutím, kdy se nejdříve zhoršuje krátkodobá paměť, jim zbývají jen starší a hluboko uložené vzpomínky, které se na dané místo vážou. Je tedy naprosto pochopitelné, že když ztrácíte „pevnou půdu pod nohama“ kvůli poklesu a zhoršení schopnosti chápat svět kolem sebe, za každou cenu se snažíte držet něčeho, co dává pocit větší jistoty.
Nejprve jim zařízení ukažte
Pokud chcete motivovat své stárnoucí a nemohoucí blízké k odchodu do instituce s permanentní péčí, je nutné je uklidnit a doslova ukázat dané místo. Důležité je vysvětlit, že tato nová verze žití jim umožní větší pocit bezpečí a jistoty. Pomoci k tomu může také to, když si do daného místa mohou vzít nějaké předměty, ke kterým mají hlubší a osobní vztah, nebo i svého domácího mazlíčka, o kterého se rádi starají a péči o něj ještě zvládají. Dává jim to pocit užitečnosti a potřebnosti. Také je třeba je seznámit s pečujícím personálem a vybrat takové zařízení, kde budou pečovatelky vstřícné a laskavé.
Říct si o pomoc je normální
Pro lidi, kteří ve svém životě fungovali samostatně a byli výkonní, je velmi náročné a těžké smířit se s tím, že pomoc druhých potřebují. Často ani nebyli zvyklí si o ni říct. V jejich očích to byla a je známka slabosti. Cítí se pak zahanbeně, nepatřičně, nelíbí se jim představa, že budou na někom nebo něčem závislí. Také mohou mít špatné zkušenosti se zdravotnickou péčí, prožili například nějaká traumata s ní spojená a nedůvěra je často hluboko uložená v jejich paměti.
Předcházejte frustraci
Někteří také mají jasnou představu o tom, jak by jejich denní režim měl vypadat a co by chtěli se svým časem dělat. To se nemusí setkat s jejich reálnými potřebami nebo zdravotní kondicí. Z toho plyne další frustrace, když tzv. narazí na momentální limity svého těla nebo hranice možností daného pracoviště, které zajišťuje permanentní péči. Proto je velmi žádoucí, než do domova pro seniory nebo do hospice svého blízkého přivedeme, aby se s ním a jeho pravidly dostatečně senior seznámil.
Ukažte, že vám na nich záleží
To, že svého nemohoucího blízkého umístíte do instituce s permanentní zdravotnickou péčí, by nemělo znamenat, že ho tam odkládáte jako nepotřebnou věc. Vaši blízcí potřebují cítit a vnímat, že vám na nich stále záleží, že je budete pravidelně navštěvovat a připomínat jim, že jsou pro vás důležití.
Autorský text: Umay Wolf

Mgr. et Mgr. Umay Wolf
Jsem jednooborová psycholožka, terapeutka, arteterapeutka, lektorka a empowerment koučka. Od roku 2021 jsem frekventantkou komplexního psychoterapeutického výcviku zaměřeného na řešení, od začátku výcviku jsem zvládla přes 1700 terapií, hlavně v online verzi. Mám za sebou systemický výcvik v rodinných konstelacích, konsteluji 14 let. Pracuji jako psycholog ve zdravotnictví, jsem v předatestační přípravě z klinické psychologie. Mám i soukromou online praxi. Věřím, že jakákoliv změna je možná a jde ruku v ruce s motivovaností i s aktivním přístupem k problému. Mám důvěru v to, že pokud má člověk odhodlání a podporu okolí, je možné vyřešit i problém, který se na začátku jeví jako nepřekonatelný. Působím také na portálu Terapie.cz.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Máma potřebuje péči. Domov s pečovatelskou službou odmítá, ale já už dál nemůžu,” je unavená Valerie

“Maminka už potřebuje stálou péči. Mám ji dát do domova, nebo si ji vzít k sobě?” Paní Erika si neví rady

“Žiju v Holandsku, máma stárne doma a já mám obrovské výčitky,” píše Dominik. Chtěl by být s ní, ale život má zařízený jinde

“Péče o rodiče mého muže je vyčerpávající, nechci to už dělat,” píše smutně paní Vendula. Její manžel je ale rád, že má o rodiče postaráno

„Rozhodovali jsme, zda dát tátu do domova. A rozbilo to rodinu,“ píše smutně paní Justýna. Maminka už péči nezvládala, ale vyčítá si to

“Občas nesnáším péči o stárnoucí mámu. Stydím se to přiznat nahlas,” píše smutně Viktorie. Odborník radí, co s tím. Jak si ulehčit?

Povinnost, nebo volba? Jak se stavět k péči o stárnoucí rodiče, když nestíháme, radí psycholožka

“Nechtěla jsem, aby šel táta do domova důchodců, bohužel to nejde jinak,” píše zdrcená paní Oldřiška. Tatínek po mrtvici potřebuje stálou péči

Co opravdu pomáhá stárnoucí pleti? Vybrali jsme pro vás nejrůznější produkty všech cenových kategorií, které skutečně fungují, potvrzují odborníci






