44 Kč
Paní Jana měla vždy s rodiči krásný vztah. Vyrůstali na venkově, měli velký rodinný dům a k němu i hospodářství.
Paní Jana počítala s tím, že až bude potřeba, vezme si oba rodiče k sobě. Velmi si navíc rozuměli i s jejím manželem a dětmi, tak se to rozumělo samo sebou.
Jenže Janin tatínek před pěti lety zemřel a maminka zůstala v rodinném domě sama. Vše zvládala skvěle, byla naprosto soběstačná.
Paní Jana za ní často s rodinou jezdila a pomáhali jí. Ale pak najednou maminka ztratila zájem o vše, co ji dříve bavilo. Přestala se starat o zahrádku, číst si i plést. Začala zapoomínat.
Přišel čas na to, aby se jí paní Jana zeptala, zda půjde žít s ní a její rodinou. Měli pro ni připravený krásný pokoj se zázemím, byla by vždy s rodinou. Paní Jana se na to, až bude mít maminku u sebe, moc těšila.
Jenže když se jí svěřila a pozvala, ať jde žít k nim, maminka ji šokovala. Měla už dávno podanou žádost do domova seniorů, kam se těší.
Paní Jana byla v šoku. Zprvu to odmítala, pak ale s maminkou obešla pár domovů, aby uznala, že ten, který si maminka vybrala, je skutečně nejlepší a důstojný. Maminka tam již dlouho žije a je spokojená. Paní Jana už tak smutná není, ale stále ji mrzí, že maminka šla raději do domova...
