“Děti mě citově vydírají přes vnoučata, protože se dozvěděly o závěti. Jde jim jen o peníze,” svěřuje se Jarmila

Nikdy bych si nepomyslela, že moje dvě děti se mi takhle odvděčí. Nechápu, kde jsem ve výchově udělala chybu, protože takhle jsem je rozhodně nevychovala. Absolutně ne. Jdou jen po penězích a majetku, nedochází jim, že život je úplně o něčem jiném. Vždycky jsem je učila pomáhat druhým, rozdělit se a těšit se z toho, co mají. Proč jim jde o majetek? A o to, co zdědí až umřu? Mám z nich poslední dobou pocit, že snad jen čekají, že brzo umřu a oni si konečně rozeberou to, co po mě zůstane. Manžel mi zemřel před třemi lety, takže teď už zbývám jen já.

Zdědili jsme dům

S manželem jsme si koupili kdysi byt, který jsme poctivě spláceli. Nikdy jsme neměli na rozhazování, ale žili jsme si dobře a to i s dětmi. Vždy měli to, co potřebovali a co chtěli, na to se buď našetřilo nebo si přispěli z kapesného. Učilo je to skutečnou hodnotu peněz, alespoň tak jsme to viděli. Když zemřeli rodiče mého muže, zdědili jsme po nich dům, který bylo potřeba opravit. Prodali jsme byt, půjčili si a opravili dům tak, abychom v něm mohli bydlet. Děti přišly postupně, nejdřív syn a poté dcera. Syn odmalička něco vyráběl, takže se vyučil truhlářem a zařídil si dílnu. Dcera zase chtěla být lékárnicí. Oběma jsme do života něco našetřili, ale asi je to pořád málo.

Mohlo by se vám líbit

Příběh ze života: "Můj syn si ze mě dělá služku," stěžuje si Zdena. Psycholog radí, co dělat

Mám závěť

Postupně jak děti odrostly a zařídily si své životy jsme přemýšleli, co dál. S manželem jsme se proto domluvili, že ušetřené peníze dáme na účet pro vnoučata, aby se nějak zhodnocovaly. Chtěli jsme pomoci i těm, kteří nic nemají. V závěti jsme uvedli, že dům se prodá a výtěžek se rozdělí na charitu. Váhala jsem, zda s tím děti neseznámit, ale manžel říkal, že to má čas. Ať to zjistí až po naší smrti. Asi tušil, že to vyvolá problémy. Mě to tedy zaskočilo.

Dáš peníze chudákům?

Jednoho večera ke mě do domu vtrhl syn i dcera. Křičeli. Jak jsem si mohla dovolit neodkázat jim dům, je to dům jejich táty, oni s tím počítali a podobné věci. Byla jsem ve velkém šoku. Jak se to dozvěděli? Proč tak vyšilují? Snažila jsem se jim vysvětlit, že jejich děti dostanou našetřené peníze a nebylo to málo, ale neposlouchali mě. Od té doby se mě snažili zpracovat a donutit, abych závěť změnila. Neustoupila jsem, ani náhodou. Domluvili jsme se s manželem a já jsem to chtěla dodržet.

Mohlo by se vám líbit

“Nevlastní dcera si ze mě dělá služku, manžel to přehlíží,” svěřuje se Eva

Babičko, ty nás nemáš ráda?

Když viděli, že nepochodí, začali proti mě očkovat své děti. Vnoučata jsem hlídala ráda. Do určité doby. Jednou se mě vnuk u snídaně pronesl, že je nemám ráda. Zůstala jsem stát jako opařená. Prý mu to řekl tatínek. Vnučka mu odpověděla, že je nemám ráda, jinak bych jim dům odkázala. Prý chci, aby se pak měli špatně a neměli peníze na hračky a výlety. Synovi i dceři jsem vynadala, tohle tedy ne! Naštvali se, pohádali jsme se a od té doby mě citově vydírají. Vědí dobře, že svá vnoučata miluji.

Neuvidíš vnoučata

Neustále se vymlouvali, že jsou děti nemocné, mají akci s kamarády a podobně. Měsíc jsem to chápala, pak jsem uhodila. Syn mi ve vzteku řekl, že co bych chtěla. Já na ně kašlu, neodkážu jim dům, raději ho dám nějakým chudákům a ne vlastní rodině. Tak prostě vnoučata neuvidím. Dokud prý nepřijdu k rozumu. Už jsem děti neviděla půl roku a netuším, jak dlouho tohle potrvá. Uvidím je ještě někdy?