44 Kč
Paní Beata se vdávala z lásky. Vždycky byli s manželem ten pár, kterému druzí záviděli. Uměli se spolu smát, plakat, povídali si, měli pořád téma k hovoru.
Společně seděli večer u vína a rozebírali různá témata. Jenže se to změnilo. Ne najednou, ale postupně. Pomalu. Nenápadně. Do vztahu se jim začal vkrádat stereotyp.
Najednou se spolu nesmáli, nepovídali si. Byli unavení, měli nějakou jinou aktivitu s přáteli, jiné zájmy a podobně. A postupně se z toho stal zvyk. A najednou si řekli jen dobré ráno a dobrou noc.
K paní Beatě do práce nastoupil nový kolega. A ptá se. Jak se má, jak se vyspala. Povídají si u oběda, v kuchyňce, na poradách. Kde to jde. Rozumí si a paní Beata se cítí zase hezky.
Zjistila, že to není nevinné a neví, co dál. Má jít za hlasem svého srdce? A co když si to všechno jen namlouvá? Má zůstat s manželem a pokusit se s ním mluvit?
