S Gabrielou Koukalovou jsme si nechtěly povídat jen o biatlonu (jakkoli k ní pořád patří) a zdravotních potížích (jakkoli je všichni stále řeší). Řeč proto přišla na rozestavěný dům, lásku, plány do budoucna, její novou knihu i hledání štěstí a sílu myšlenek. Jaká tedy je Gábina v roce 2018?
Říkáse, že všechno zléje pro něco dobré. V čem byla „dobrá“ta vaše zdravotnípauza?
Člověk si uvědomí, jak je zdraví skutečně důležité, kdo jsou jeho skuteční přátelé a kamarádi a jak pomíjivý a zdánlivý může být úspěch a sláva… Přání „hodně zdraví“ už pro mě není obyčejná fráze. Před rokem jsem si myslela, že musím být za každou cenu úspěšná, abych našla v životě štěstí. Dnes vím, že možná i výrazně většího životního štěstí se dá dosáhnout i bez medailí a slávy.
Ačjste nezávodila, byla jste hodněstředem pozornosti. Kdo nebo co vám dávalo sílu čelit tlaku jak od fanoušků, tak třeba ze strany médií…
Manžel, rodina, pár přátel, kteří mi zůstali, a mnoho milých a skvělých fanoušků, kteří při mně stojí, i když nevyhrávám medaile…
Vy medaile naopak prodáváte. Proč?
Protože myslím, že je skvělé, když můžou pomoci ještě někomu dalšímu. Mně doma v krabici na půdě už k ničemu nejsou, svoji radost mi udělaly, když jsem je vyhrála na závodech. Nejsem ten typ, který by si doma vše vystavoval a rozjímal u toho. Přijde mi to až trochu patetické.
Máte recept, jak přijít na jinémyšlenky?
Ráda maluji, zpívám a jinak tvořím. Nebo spím. To je pro mě zaručená cesta, jak zahnat všechny chmury.
Stavíte dům. Co v něm udělátejako první?
Upečeme si buřty na zahradě, na to se moc těšíme!
Celý rozhovor najdete v květnovém Světě ženy, který dnes dorazil na vaše stánky!
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
