Kašlete déle než tři týdny? Může to být rakovina i nemoc, kterou byste si s kašlem nespojili

Kašel sám o sobě není nemoc. Jde o přirozený reflex, který tělo využívá k ochraně dýchacích cest. Díky němu se náš organismus dokáže zbavit cizích těles, hlenu či dráždivých látek z dýchacích cest, které by mohly zhoršit dýchání. Když kašleme, zapojují se do tohoto procesu svaly hrudníku, bránice a dýchacích cest. 

Kašlete déle než tři týdny? Pak zbystřete

Kašel není jen jeden, podle délky trvání, charakteru a příčiny jich odborníci rozeznávají víc. Méně než tři týdny trvá akutní kašel, který bývá často průvodním jevem infekcí horních cest dýchacích. Následně může doznívati po infekci, a to v podobě subakutního kašle. Jestliže člověk kašle déle než 8 týdnů, hovoříme o chronickém kašli, který obvykle signalizuje vážnější příčiny, což potvrzuje i Prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno, která patří mezi tuzemské i evropské špičky v oboru: „Účelem kašle je čištění oblasti horních dýchacích cest od hlenu nebo cizích dráždivých látek. Je zcela normální si čas od času odkašlat – ale pokud kašlání trvá dlouho, nabírá na intenzitě nebo se mění jeho charakter, může to znamenat různě vážné zdravotní potíže. Chronický kašel rozhodně není norma a je vždy na místě se pokusit zjistit, co je jeho příčinou. Za zdánlivě "nevinným" kašlem se totiž mohou skrývat různá onemocnění, některá i velmi vážná.“ 

Astma

Jednou z nejčastějších nemocí související s kašlem je astma. Může přicházet a odeznívat s ročním obdobím, objevit se po infekci horních cest dýchacích nebo se zhoršit, když jste vystaveni studenému vzduchu nebo určitým chemikáliím či vůním. U některých lidí se může projevit jako tzv. kašlová varianta astmatu, kdy je kašel hlavním nebo jediným příznakem. Tento typ kašle se často zhoršuje v noci nebo po fyzické aktivitě.

Chronická plicní obstrukční choroba (CHOPN)

U kuřáků nebo osob s dlouhodobým vystavením dráždivým látkám se může vyvinout chronická bronchitida, což je typ chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Chronický kašel je zde obvykle spojen s produkcí hlenu. Jsou-li v důsledku zánětlivých procesů zničeny také plicní sklípky, dochází k abnormálnímu rozšíření plic, tedy rozedmě. V takovém případě je i nadále možné vdechovat, ale zúžené dýchací cesty nedovolí, aby vzduch tělo úplně opustil. V důsledku toho při každém nádechu zůstává v plicích příliš velké množství zbytkového vzduchu.

Refluxní choroba jícnu

Nemoc, kterou by si na první dobrou jen málokdo spojil s kašlem. Jedná se o poměrně běžný problém, kdy se žaludeční kyselina dostává do jícnu, tedy lidově řečeno do krku. Neustálé podráždění může vést k chronickému kašli. Kašel zase zhoršuje refluxní chorobu a vzniká tak začarovaný kruh. Tento stav bývá často doprovázen pálením žáhy nebo pocitem kyselosti v ústech.

Chronický kašel signalizuje i rakovinu plic

Zatímco některé nemoci, jež jsou provázeny kašlem, nejsou život ohrožující, existuje i řada těch, které mohou být fatální. Patří mezi ně například rakovina plic, na kterou ročně zemře 5400 lidí a patří jí smutné prvenství mezi všemi nádory vůbec. Mezi příznaky patří právě chronický kašel, dušnost, bolest na hrudi, opakované infekce dýchacích cest nebo chrapot. Počáteční obtíže často lidé přehlédnou s tím, že kašlat je běžné, ale jak nemoc postupuje, objeví se i další příznaky jako je například vykašlávání krve či zabarveného hlenu. "Pokud se potvrdí nádor s takovými projevy, je většinou pokročilý a nevyléčitelný. Naději na vyléčení mají pouze počáteční stadia, která se nijak neprojevují. Proto každému kuřákovi vřele doporučuji, aby se svého lékaře zeptal na program časného záchytu rakoviny plic. Jde o bezbolestné vyšetření u pneumologa a případně následné CT vyšetření pro vyloučení přítomnosti nádoru,“ vysvětluje prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D.

Pneumologické vyšetření v rámci screeningového programu je komplexní a může také odhalit jiné počínající onemocnění. Typicky právě kuřáci jsou značně ohrožení chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem i dalšími chorobami. Pro zpomalení jejich progrese je zcela zásadní časně zahájená léčba. Více informací o programu najdete na www.prevenceproplice.cz.

Samotestování na rakovinu plic je budoucnost prevence

Pravidelné prohlídky u praktického lékaře jsou klíčové pro včasný záchyt onkologických onemocnění. V rámci klinických studií se však také testují jednorázové odběrové sady na vydechovaný vzduch, které mohou v budoucnu výrazně zjednodušit diagnostiku rakoviny plic. Tyto sady zatím nejsou dostupné pro domácí použití, ale představují příslib neinvazivního a pohodlného testování.

„Vyvinuli jsme jednorázové odběrové sady na vydechovaný vzduch pro určení rakoviny plic. Je to fyzicky nenáročný způsob testování, dostupný i pro lidi s dechovým omezením, například astmatem. Vydechovaný vzduch s sebou nese vlhkost, která obsahuje molekuly zdravé tkáně dýchacího traktu, ale také molekuly začínajícího onkologického onemocnění,“ vysvětluje v podcastu Mezi buňky Petr Džubák, vědec a pediatr působící na Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého, kde se v rámci projektu Národního ústavu pro výzkum rakoviny věnuje onkologii a infekčním onemocněním.

Hlavními výhodami této metody je její neinvazivnost a pohodlnost – ve srovnání s bronchoskopií je testování pomocí vydechovaného vzduchu zcela bezbolestné a pro pacienty mnohem příjemnější. 

Čtěte také: Prevence rakoviny: Na jaká vyšetření máme nárok a kdy? Zapište si do diářů na příští rok