Ostravština, je podobně jako další nářečí, unikátní typická pro svůj kraj. Ne každý ji rozumí, podobně jako třeba brněnskému hantecu. Mluví se zde krátce. Proč? Protože není čas, alespoň podle jednoho z vtipů, který o ostravštině koluje.
Mezinárodní den mateřského jazyka připadá na 21. února. Zaveden byl v roce 1999 a to na popud UNESCO. Jde o připomínku toho, že na světě existuje šest až sedm tisíc jazyků a z nich je víc než polovina ohrožena zánikem. Ač ostravština není mateřským jazykem, v Ostravě a okolí ji spousta lidí, více či méně používá ve své běžné řeči. Minimálně typické bo nebo kaj uslyšíte velmi často. Jaké jsou vaše znalosti ostravštiny? Vyzkoušejte v našem testu
Taková je ostravština, drsná, svérázná a pro mnoho lidí prošpikována vulgárními výrazy. Ne vždycky to tak je, mnoho slovíček sice lidé považují za sprosté, ale ve skutečnosti znamenají něco úplně jiného. Dnešní nadávka cyp v původním významu znamená nešikovný hornickýučeň. Mluvíme-li o ostravštině, jedná se o jedno z nejkratších a také nejúdernějších nářečí. Svůj územní vliv rozprostírá převážně na území Moravskoslezského kraje. Od jeho hranic dál jeho síla slábne. Pátý pád ve skloňování prakticky neexistuje, takže žádné skloňování jmen, vše hezky první pád. Stejně jako dlouhé samohlásky a souhlásky, které se také v nářečí nevyskytují.
Pravda o dospívání Žilkové: Přísný otec ji zrazoval od herectví a zvířecího mazlíčka jí naservíroval k obědu
