Večer 5. prosince má něco do sebe. Ulice se na chvíli změní z šedé každodennosti na improvizované peklo, andělskou přehlídku a morální tribunál v jednom. Děti se tváří odvážně, dokud první řetěz nezachrastí, rodiče se smějí, ale spíš nervózně a všichni v hloubi duše doufají, že jim jejich osobní kniha hříchů nevysype před svědky nějaké trapné tajemství. Je to směs strachu, vzrušení, sentimentu a cukru. A je to tradice, která nás provází stovky let. I když už je po Mikuláši, připomeňme si tuto vánoční tradici.
Jenže tohle slavné domácí divadlo nezačalo v Česku, ani v Evropě. A už vůbec ne v dobách, kdy děti recitovaly básničku v obýváku výměnou za čokoládu. Vzniklo v horkém Středomoří, v době, kdy být laskavý nebylo vánoční klišé, ale radikální morální čin. A celé to rozjel muž, který netušil, že jednou bude patronem dětí, námořníků, právníků, rybářů. A celé vánoční ekonomiky.
Chlapík z Myry, který místo Instagramu rozdával majetek
Píše se konec 3. století a v malém městě Patara se rodí dítě jménem Mikuláš. Pochází z dobře situované křesťanské rodiny a zdá se, že má před sebou pohodlný život. Jenže tohle není příběh rozmazleného synka. Mikuláš se rozhodne udělat to, co by půlka miliardářů dneška považovala za čisté šílenství. Rozdá své dědictví chudým a vydá se sloužit lidem. Jeho cesta ho zavede do Myry, dnešního Demre v Turecku, kde se kolem roku 300 stane biskupem. A ne ledajakým. Pomáhá nespravedlivě odsouzeným, zasahuje proti trestům smrti a získává pověst muže, který se zastane těch, které ostatní odepsali.
Legenda o třech dcerách a ta úplně první „tajná nadílka“
Nejslavnější mikulášský příběh začíná v domě zchudlého šlechtice. Má tři dcery, které nebude moct provdat. A to tehdy znamenalo jediné. Mikuláš nechce, aby končily jako „zboží“ v nevěstinci. Tak v noci hodí do jejich okna váček se zlaťáky. Tajně, bez nároku na potlesk. Dělá to třikrát. A tím mimochodem vymyslí tradici, kterou dneska řešíme jako logistický problém: kdo z rodiny bude hrát Mikuláše a kdo bude mít tu ostudnou roli čerta s pytlem.
Od biskupa k legendě: když laskavost přežije i smrt
Mikuláš umírá 6. prosince. Proto se jeho svátek slaví právě ten den. Jeho pověst ale roste dál. Stává se jedním z nejuctívanějších svatých křesťanského světa a postupně také patronem kde koho. Dětí, vězňů, obchodníků, námořníků, studentů. V pravoslavném světě trumfne skoro všechny kromě Panny Marie. Jeho ostatky se v 11. století stěhují do italského Bari. Ne proto, že by potřeboval dovolenou, ale aby je nesežrala historie. Muslimské armády dobývaly Malou Asii, a biskup tak dostal nový domov. Dodnes se tam proudí na poutě.
Evropa bere Mikuláše za svého a vzniká první „show“
Kult svatého Mikuláše se šíří na západ. V Porýní se na církevních školách začínají konat biskupské hry. Veselice, při kterých se rozdávaly dárky. Nejdřív duchovní akce, později lidová zábava. Ulice, průvody, masky. Atmosféra spíš karneval než meditace. Mikuláš není sám. Doprovází ho všelijaké strašidelné bytosti, někdy i jezdci, kostlivci, démoni. V českých zemích první záznamy máme už ve 14. století. Jen tehdy neměl doprovod andělský filtr Instagramu. Byl syrový, hlučný a trochu děsivý.
Baroko: když vznikne úderná trojka dobro + zlo + naděje
Moderní podoba, kterou všichni známe, se rodí v baroku. Mikuláš, čert a anděl. Symbolický soud, který fungoval lépe než kdejaká výchovná přednáška. Mikuláš je autorita, ale ne tyran. Čert reprezentuje hrozbu, ale ne brutální trest. Anděl ukazuje, že naděje existuje i pro malé ničemy. Pedagogika pro děti i rodiče, jen v kostýmech. Tahle kombinace přežila staletí, protože je geniální. A taky protože hrozba pytle do pekla funguje lépe než deset večerních pohádek.
Totalita vs. tradice: kdo si myslel, že porazí Mikuláše
20. století bylo pro slavného biskupa zkouškou. Nacisté ho chtěli vymazat, protože jim vadil jako křesťanský světec. Místo něj propagovali Krampuse, Ruprechta a další pohanské figury, které lépe odpovídaly ideologii trestu a poslušnosti. U nás ale tradice přežila. Částečně potlačená, částečně skrytá v soukromí domovů. A pak přišel komunismus, který se taky pokusil Mikuláše nahradit. Tentokrát sovětskými sekulárními symboly. Výsledek? Totální fiasko. Lidé odmítli pustit něco, co definovalo jejich dětství.
Mikuláš dnes: méně pekla, více roztomilosti
Když dnes potkáte čerta, spíš vás donutí fotit než utíkat. Strašidelný rituál se změnil na milou rodinnou atrakci. Masky někdy vypadají jako z TikToku, básničky jsou kratší a sladkosti větší. A pronajmout profesionální trojici stojí tolik, že se biskup s berlou možná obrací v hrobě. Ale i přes komercionalizaci se Mikuláš drží. Představuje první velký záchytný bod adventu. Moment, kdy si uvědomíme, že Vánoce nejsou jen o nákupu dárků, ale o rituálu, který drží komunitu pohromadě.
Santa, Father Christmas a my: jedno jméno, stejný zdroj
Svatý Mikuláš se časem stal inspirací pro další ikonické postavy: Santa Clause v USA a Father Christmas v Británii. Jiná jména, jiné kabáty, stejný princip. Síla příběhu, který začal zlatými mincemi pro tři ztracené dívky. Bez něj by Vánoce byly o dost chudší. Méně laskavé, méně symbolické, méně lidské. Možná nejhezčí na tom celém je, že Mikuláš nikdy nebyl superhrdina. Byl jen člověk, který se rozhodl využít to, co měl, pro druhé. Jeho legenda přežila impéria, války, ideologie i čas. A pořád říká totéž: laskavost může být větší revoluce než všechna moc. A teď upřímně? Kolik svátků dnes může tvrdit, že přežily peklo i režim?
Proč rozkrajujeme jablko a líbáme se pod jmelím? Otestujte své znalosti v našem kvízu!
Galerie: Muž, který naučil Vánoce dávat
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Vánoce podle královny Viktorie a prince Alberta: Jak 19. století vytvořilo dnešní sváteční tradice

Diane von Fürstenberg: Žena, která zavinovacími šaty darovala světu svobodu

Vilém z Rožmberka: Pán českých hradů a nositel tajemství rodu svou mocí a strategickým myšlením proměnil tvář české šlechty

Pernštejnský magnát v akci: Vojtěch zachraňoval umění i vědu, když ostatní jen válčili

Šokující tajemství Sirény: Marie Majerová psala o bídě, ale sama se topila v luxusu a drahém koňaku

Plastika před 3 000 lety? Nefertiti vládla Egyptu pevnou rukou, zatímco sochař maskoval její vrásky štukem

Pětkrát denně v jiném kostýmu: Göring miloval diamanty víc než armádu. Nakonec všechny přelstil kyanidovou kapslí

Génius, který krmil svět a zabíjel plynem: Fritz Haber obětoval svědomí a vlastní ženu vědě

Sebevražda, nebo rekord? Inženýr Kašpar utratil jmění za proutěné křeslo s motorem a šokoval národ












