Meruňkové řezy podle receptu z roku 1936: Dokonalý recept, na kterém si pochutnávaly i naše prababičky

Mohlo by se vám líbit

Naše babičky používaly pampelišky pro zmírnění bolesti svalů a kloubů. Tyto domácí léky jsou zázrak

Objevený kulinářský poklad z minulosti

Vydejte se s námi na výlet do minulosti a prozkoumejte kulinářské poklady, které vám přináší oprášené výtisky tehdejších novin. Jedním z takových pokladů je recept na meruňkové řezy z dobového časopisu List paní a dívek, tento recept byl vydán konkrétně v roce 1936. Přestože se naše stravovací návyky mohou lišit od dob našich prababiček, stojí za to občas vkročit do minulosti a vyzkoušet si tento nostalgický recept. Připravte se na chuťovou symfonii, která vám přinese závan minulosti i radost z nové chuti. Ať už si tento dezert vychutnáte sami nebo ho dáte ochutnat svým blízkým, meruňkové řezy vás zaručeně potěší a možná se stanou vaší novou oblíbenou sladkou pochoutkou.

Na těsto potřebujeme:

• 7 vajec
• 28 dkg cukru
• 1 citron
• půl prášku do pečiva
• 2 dkg másla na plech
• 2 dkg mouky na vysypání plechu
• 20 dkg mouky
• 20 dkg meruňkové zavařeniny
• 1 lžíci rumu do zavařeniny

Na polevu:

• 20 dkg práškového cukru
• půl bílku
• z půl citronu šťáva

Mohlo by se vám líbit

Perfektní letní recept: hlávkové pesto

Meruňkové řezy podle receptu z výtisku Listu paní a dívek z roku 1936

V míse třeme 20 minut 7 žloutků, 28 dkg cukru, vylisovanou šťávu z jednoho citronu a 6 dkg meruňkové zavařeniny. Pak vmícháme do těsta polovinu ze 7 bílků umíchaného, 20 dkg mouky a zbytek sněhu. Těsto rozetřeme na plech máslem potřený asi 2 cm silně a upečeme je v troubě dorůžova. Když vychladlo, krájíme z něho pruhy asi 8 cm široké, spojíme je zavařeninou vrchní díl těsta potřeme taktéž zavařeninou a potáhneme řídkou polevou s citronovou příchutí, pak krájíme na úhledné řezy. Polevu umícháme z práškového cukru, k němuž přidáme trochu bílku, citronové šťávy a podle potřeby horké vody.

Historie časopisu List paní a dívek

Časopis List paní a dívek byl týdně vydáván Arturem Vaňousem v jeho nakladatelství Rodina od listopadu roku 1924 až do února roku 1943. Časopis neměl příliš velké ambice, ale jeho významnou a pravidelnou součástí byly povídky a romány, které se publikovaly na pokračování. Další důležitou součástí časopisu byla poradna určená pro jeho čtenářky. Cena za jeden výtisk časopisu byla stanovena na 1 Kč, což bylo ve srovnání s jinými konkurenčními časopisy považováno za příznivé. Tato cenová politika pravděpodobně přispěla k popularitě časopisu. Nakladatel Artur Vaňous zažil dramatický osud. V roce 1942 byl zatčen gestapem a následně vězněn v koncentračních táborech Buchenwald a Osvětim. Podařilo se mu přežít hrůzy těchto táborů, ale po návratu do vlasti čelil dalšímu neštěstí. Jeho majetek byl znárodněn a v důsledku politické situace emigroval a do vlasti se již nikdy nevrátil. Artur Vaňous zemřel v roce 1968. Po zániku časopisu v roce 1943 došlo i k zániku celého nakladatelství. Po skončení války nebylo vydávání Listu paní a dívek obnoveno, což znamenalo definitivní konec tohoto populárního časopisu.