44 Kč
Paní Soňa se svou dcerou vždy dobře vycházela. Povídaly si dlouhé hodiny, chodily spolu do kina, divadla, měly společné zájmy. Když dcera chodila do školy, ve všem ji podporovala.
Užívala si to, že dcera nechtěla hned vylétnout z rodného hnízda. Popravdě byla sama a s dcerou její byt ožil. Jenže čas běžel a dcera ne a ne odejít. Bylo jí doma dobře.
A nikdo se jí vlastně nediví, protože paní Soňa jí podstrojovala a pečovala o ni. Proč by odcházela, když má od maminky uvařeno, uklizeno, vypráno?
Přijde domů a má plnou lednici, v ní uvařené jídlo, vyprané a vyžehlené prádlo, utřený prach, umytá okna. Proč by ve svých třiceti odcházela? Navíc chodí na brigádu, nemá pořádnou práci.
Chce si prý užívat a nebýt otrokem práce. Jenže co paní Soňa? Chce klid a pohodu. Je unavená a nechce, aby vše dělala za svou dceru. Jak jí dát najevo, aby odešla?
