Sebenaplňující předpověď: Pygmalion efekt, kdy od vás mají ostatní ta největší očekávání, vám může přinést ty největší životní úspěchy

Sebenaplňující předpověď

Fenomén, který má různá jména: Sebenaplňující předpověď či proroctví, Golemův efekt, Rosenthalův efekt či Pygmalion efekt. Ačkoliv se jednotlivá pojmenování mírně liší výkladem, základ zůstává stejný. Jde totiž o jakési očekávání budoucích událostí, díky kterým člověk leckdy vědomě či nevědomě upravuje své chování natolik, že se pak doopravdy stanou.

Mohlo by se vám líbit

Smutek, vztek, zoufalství, aneb emoční válka

Pygmalion efekt

V roce 1968 provedli dva výzkumníci fascinující studii, která poukázala na to, že očekávání učitelů do jisté míry dokáže ovlivnit výkon studentů. Pozitivní očekávání ovlivňuje výkon pozitivně, zatímco negativní očekávání negativně. Učitelé v této studii tvrdili určitým studentům, mají „neobvyklý potenciál pro akademický růst“. Tito studenti pak dosahovali lepších výsledků. Vše je založeno na principu toho, že mozek si uloží informaci o jakémsi proroctví či předpovědi, která následně směřuje jednání jednotlivců tak, aby k dané situaci doopravdy došlo. Zjednodušeně řečeno jde o formu motivace, která zvyšuje u lidí sebevědomí a v závislosti na tom pochopitelně také jejich výkony a úspěchy. Nejde o fenomén, který se vyskytuje pouze ve školách, často se objevuje i na pracovištích, kdy si zaměstnanci vedou podstatně lépe, když od nich jejich zaměstnavatelé očekávají hodně a věří v jejich úspěch. Pochopitelně to následně vede i ke zvýšení produktivity práce.

Mohlo by se vám líbit

Emoce se vám časem propíšou do obličeje: Zjistěte, které pocity vám dělají vrásky na čele, kolem očí či úst

Golemův efekt

Opakem tohoto efektu je tzv. Golemův efekt, který, jak správně předpokládáte, půsbí zcela opačně. Místo důvěry a motivace se lidé dozvídají negativní informace například o tom, že stejně nemají na to svůj úkol splnit, navíc ho nejspíš nikdy nepovýší a ve škole se zase žák dozví, že je třídní sígr a nemá šanci na nápravu. Učitelé bývají k těmto žákům odměřenější a navíc jim ani nevěnují tolik pozornosti jako ostatním žákům, které za to podle nich stojí. Žák tak vlastně nabyde dojmu, že je v jeho životě všechno přesně tak, jak má být.

Mohlo by se vám líbit

Roste vám z dítěte nebezpečný psychopat? Všímejte si jeho chování i reakcí

Dá se tomu vyhnout?

Samozřejmě. Většinou ve vašem podvědomí existuje pouze to, čemu doopravdy věříte. Pokud ve vás někdo věří nebo má vysoké mínění o vaší inteligenci, pochopitelně je to velice příjemné a může vás to motivovat například k dalšímu vzdělání. Pokud ve vás někdo vidí ambiciózního člověka, můžete mít našlápnuto na slušnou kariéru. Pokud se vás však týká Golemův efekt, neklesejte a mysli. To, co si o vás myslí jiní, vás totiž nedefinuje. Jste to pouze vy sami. Naopak vás to může kolikrát motivovat k tomu, abyste dotyčné přesvědčili o tom, jak moc se mýlili. Vaše schopnosti, inteligence, ambice či talent máte v sobě pouze vy a okolí je pouze jakýsi manipulační prostředek. Navíc vás přeci nikdo nezná natolik, jako se znáte vy sami.

Mohlo by se vám líbit

Emoční stav může způsobit fyzickou bolest: Třeštící hlava značí stresovou zátěž, lýtka trápí žárlivce

Zdroj: The Decision Lab