44 Kč
Paní Danuta se těšila, když porodila syna. Milovala ho celým svým srdcem a věděla, že ho vychová jako skvělého muže, který bude všem pomáhat, ženám otevírat dveře a bude správný gentleman.
Sny jsou jedna věc a realita jiná. Její syn si až moc zvykl na to, že mu pomůže. Rodiče pro něj byli velkou oporou a pomocí. Vždycky mu dávali peníze, jídlo a pomáhali mu, když to potřeboval.
Zvykl si na to, protože je snadné si zvyknout, že se o vás někdo stará, a to i v dospělosti. Jenže pak zemřel jeho otec a maminka zůstala sama. Paní Danuta postupně stárla, měla zdravotní problémy. A syn to přehlížel.
Zajímal se pouze o sebe a své blaho. Oženil se, ale peníze byly problém. Proto chodil za mámou - pro jídlo, peníze a pro podpis, aby mu ručila za půjčku. A máma? Paní Danuta chtěla pro syna jen to nejlepší a snažila se mu pomoci.
Jenže když zavolala ona, že něco potřebuje, syn se k pomoci neměl. Namísto toho přišel se spoustou výmluv, kvůli kterým nemůže přijet a odvézt mámu do obchodu, k lékaři a podobně. Když však něco potřebuje sám, umí být velmi, ale velmi milý.
