Přejít k hlavnímu obsahu

“S manželem žijeme už jen vedle sebe, tak jsem to vyřešila po svém a našla milence,” krčí rameny Daniela

Chodit spolu sportovat, na večeři, do kina, oddávat se romantice, povídat si, to vše utužuje a podporuje zdravý vztah. Když se tak neděje, velmi rychle si na stereotyp zvyknete a po několika letech třeba zjistíte, že si s partnerem nemáte co říct. Buď rezignujete, nebo hledáte své štěstí jinde. Jako Dana, která se cítí v manželství roky přehlížená. S manželem žijí v jednom domě, ale ve skutečnosti jsou každý sám za sebe. Daně chyběl lidský kontakt a pohlazení, tak to vyřešila po svém.

S manželem nežijeme spolu, ale spíš vedle sebe. Vzali jsme se před patnácti lety, oba jsme měli už něco za sebou. Možná jsem cítila, že mi ujíždí vlak, nemám rodinu, manžela a děti, tak jsem sáhla po prvním chlapovi, který se objevil? Nevím. Vzali jsme se po roce vztahu, bylo mi třicet a do roka jsme měli dceru. Další děti nemáme, nepovedlo se. Pro manžela je dcera všechno na světě, vždycky jí hodně dovolil, já jsem byla ta drsná a rázná. Problém je, že manžel před deseti lety povýšil v práci a musel dojíždět do Prahy. Den co den. Hodinu tam a hodinu zpět. Jezdil brzy ráno a přijížděl v šest nebo sedm večer. Jak dcera rostla a trávila čas víc a víc s kamarádkami, manžel přijížděl zásadně večer.

Mohlo by se vám líbit

Příběh ze života: “Zamilovala jsem se do svého kolegy, ale manžel o tom nemá tušení,” svěřuje se Gita. Psycholog radí, co dělat

Zamilovat se je krásné. V každém věku. Jenže někdy to může mít háček. Třeba když se zamilujete, ale žijete s někým jiným. Nebo ten dotyčný také není volný. Podobnou situaci nyní řeší Gita, která se nečekaně zamilovala do svého kolegy a netuší, co dělat dál. Láska je silný cit, na druhou stranu je tady i zodpovědnost.
svetzeny.cz

Nežili jsme spolu

V podstatě jsme spolu roky nežili. Já jsem chodila na kafe s kamarádkami, vozila dceru na kroužky, nakupovala, vařila pro ni a podobně. Manžel přijel pozdě večer, něco si vzal v lednici a šel spát. O víkendu se snažil dospat spánkový deficit. Bylo víc a víc vidět, že jsme každý zvyklý žít sám, měli jsme jiné návyky, zatímco já jsem ráda snídala dlouho, on se rychle najedl a šel zase dělat něco dál. Sedla jsem si ráda s kávou, on ji pil zásadně ráno. Jako dva cizí lidé. Dokonce i v posteli nám to neklapalo, pokud tedy vůbec kdy něco bylo. Jenže já ještě nejsem tak stará, chci se někomu líbit, dotýkat se ho, milovat se s ním a užít si společnou konverzaci. Ta naše vyčpěla za ty roky na čistě organizační pokyny.

Mohlo by se vám líbit

Příběh ze života: "Manžel už o mě nejeví zájem. Už nevím, jak náš vztah oživit," stýská si Lucie. Terapeutka radí, co s tím

Příběh, který nám zaslala paní Lucie, se v různých obměnách ve vztazích opakuje. Po letech společného soužití plného každodenních povinností a péče o rodinu, se z mnoha partnerství začíná vytrácet jiskra a zájem. Obvykle jsou to ženy, které na tyto postupné změny reagují smutkem a obavami o budoucnost. Muži se přitom vlastně tolik netrápí. Nebo ano? Přečtěte si náš příběh a pokud vás osloví, inspirujte se odpovědí naší spolupracující terapeutky Ley Kotkové.
svetzeny.cz

Jsem žena a mám své potřeby 

Potřebuji lidský kontakt! Dala jsem si sklenici vína a otevřela seznamku. Původně jsem si chtěla jen napsat pár vět, nic víc. Několik divných týpků jsem odpinkla a už se smířila s tím, že budu odkázána na život bez muže a sexu. Za dva dny mi napsal Radek. Padesátiletý zachovalý muž, který je vdovec. Psali jsme si asi dva týdny, později se do toho přidala i erotika a mně se to líbilo. Bezmyšlenkovitě jsem navrhla schůzku. Šli jsme na kafe a já se cítila jako znovuzrozená. Přinesl mi růži, zaplatil dvě kávy a čaj, lichotil mi. Věci, které jsem nezažila spoustu let

Mohlo by se vám líbit

Příběh ze života: “Cítím ke kolegyni to, co bych neměla,” zoufá si Irena. Terapeutka doporučuje

Láska se někdy objeví jako blesk z čistého nebe a může náš život obrátit vzhůru nohama. Nedívá se na to, zda je partner vhodný věkově, majetkově, zda je rozvedený, svobodný nebo ženatý. A co když se nedívá ani na to, zda jde o muže či ženu? Své o tom ví Irena, která nyní řeší ve svém životě dilema. Zjistila, že chová city k někomu jinému. Zamilovala se v práci. A to do ženy.
svetzeny.cz

Mám milence

Bylo jednoduché mu podlehnout. Trvalo to přesně dvě schůzky. Ta třetí se konala u něj doma. Dcera přespávala u kamarádky, manžel se zdržel v Praze a já jsem po letech zažila fakt skvělou noc. Od té doby se scházíme dvakrát až třikrát do týdne, občas si píšeme a já se vznáším, když mi napíše, jak skvěle vypadám v tom krajkovém prádle. Pumpuje mi to do žil adrenalin, vzrušení. Konečně se cítím jako žena. Milována a obdivována. To, co jsem od manžela nedostala už roky, pokud tedy vůbec někdy. Nehodlám se Radka vzdát!

Zdroj článku