44 Kč
Paní Amálka trpí většinu dospělého života tím, že její matka nestojí o vztah se svou dcerou, tedy s ní. Nejsou si blízké, její matku nezajímá nic, co se u ní v životě děje. Když jí volá tak se nezeptá, jak se má, co dělá, co je u ní nového.
Obvykle ji nezajímá nic, co se dcery týká. Zavolá jí jen a pouze tehdy, když něco potřebuje. V takovou chvíli jí je dcera dobrá. Ani tehdy se jí ani ze zdvořilosti nezeptá, jak se má. Vždy jen vychrlí požadavek a čeká, až ho slečna splní.
Paní Amálku to přirozeně mrzí a trápí, protože neví, co udělala špatně. Jak se má zachovat v takové situaci? Máma je přece jen jedna. Navíc má jen jedinou dceru, a to právě paní Amálku.
Nechápe to, o to víc, když má sama dceru. Představa, že by s ní nemluvila, nebo dokonce neměla žádný vztah, je pro ni nepředstavitelná. Jak by mohla nebýt v kontaktu s dcerou?
Dá se vůbec přimět maminku k tomu, aby se změnila? Dá se vůbec tento vztah nějakým způsobem zachránit a napravit? Nebo je tohle celé vše, co maminka zvládne?
