"Zamilovala jsem se do svého šéfa a musela jsem kvůli tomu skončit v práci," svěřila se Petra

Láska si nevybírá, a většinou se objeví v okamžiku, kdy ji čekáme nejméně. Přečtěte si příběh Petry (41), která se rozhodla dát před dvěma měsíci v nové práci výpověď. Bála se, jaké to bude o Vánocích, ale teď je šťastná. 

Po rozchodu s Markem jsem byla ráda, že jsem vše ustála a nezbláznila se z toho a poslední, co jsem v té chvíli chtěla, bylo si život dál ztěžovat. Najednou mi bylo lépe, opět jsem se začala radovat z maličkostí a single život byl vlastně celkem fajn. Však to víte sami. Když jste single, odpadají vám ze životy zbytečné starosti, jako je praní trenek, úklid věčně všude poházeného oblečení a každodenní vyvařování. To, že single život má něco do sebe, vědí i slavní.

Single = šťastná

S takovou jsem k tomu také přistupovala. Nikoho jsem neměla, a rozhodně jsem nikoho nehledala. Užívala jsem si života tady a teď s tím, že pokud to má někdy v budoucnu přijít, sama uvidím, jak se nakonec rozhodnu. Také jsem si ale byla jistá, že nebudu opakovat chyby, které jsem dělala v předchozím vztahu a do toho nového vejdu jako silná a sebevědomá žena. Jenže život si to vždy namaluje po svém a v mém případě tomu nebylo jinak. 

Vůbec jsem to nečekala

Když jsem se s Markem rozešla, byla jsem celkem na dně. Život, které si jinak moc vážím, pro mě na malý okamžik ztratil význam. Měla jsem pocit, že nikdy nepřestanu plakat a z těch "depek" se už zkrátka nikdy nevyhrabu. Čas ale pomáhá léčit každý šrám, který si neseme na svých bedrech. V okamžiku, kdy se nacházíte někde uprostřed trápení, tomu samosebou nevěříte, ale je to tak. Po několika měsících, ano, bylo to dlouhé, se mi konečně udělalo lépe. Bylo to ve chvíli, kdy jsem měla nastoupit do nové práce, a tak jsem měla pocit, že se vše začíná tak nějak vracet do normálu. Tehdy jsem ale vůbec nečekala, že to nebyl ten nejlepší krok. 

Osudové setkání

Když jsem nastoupila do nového zaměstnání, měla jsem radost, že se můj život konečně obrací tím správným směrem. Ten pocit, ale netrval dlouho. V nové práci jsem totiž potkala Michala. Upraveného elegána, vysokého, s tmavými vlasy, který měl od prvního okamžiku, kdy jsme se setkali, poněkud šibalský pohled. Už tehdy jsem věděla, že z toho nevzejde nic dobrého. A nepletla jsem se. Michal byl možná skvělý šéf, ale také to byl muž, který si svou vysoko postavenou pozici rád dokazoval balením svých podřízených. A já bohužel nebyla výjimkou. Moje chyba byla, že jsem se do jeho sítě chytla. 

Láska jako trám

Nebudu lhát, po několika týdnech jeho nadbíhání a psaní mi nádherných zpráv, jsem se po uši zamilovala. Měli jsme shodu snad ve všem, co si jen dokážete představit. Až jsem si říkala, jestli je tohle všechno vůbec možné. Jestli nesním a jestli si tolik lásky zasloužím. Jenže všechno bylo jinak, než to na první dobrou vypadalo. Michal byl totiž ženatý a navíc to byl cholerik, který, když jste mu k tomu řekli své, začal házet vším, co měl při ruce. Vůbec nebyl schopný si o tom všem v klidu promluvit a už vůbec hledat snad řešení, které by bylo co k čemu. Neustále si tvrdil to své a stál si za tím, že nemůže a není zodpovědný za to, že se ženám líbí. 

Musela jsem dát výpověď

Když náš vztah trval už pár měsíců a já se přistihla, že jsem čím dál více vyčerpaná, rozhodla jsem se dát výpověď. Teď, před Vánoci. Mám z nich strach, strávím je sama a smutná. Rodině o tom říct nechci, vztah s ženatým by mi neschvalovali... Ale přišlo mi to jako jediné schůdné řešení celého toho marastu, ve kterém jsem se vlastní nerozvážností naskytla.

Ano, byla to moje chyba a moje selhání. On byl sice záletník, který neustále měnil ženy, já ale dala svolení k tomu, aby to mohl udělat. Na "lásku" jsou potřeba dva a tak víte, jak to je. Když jsem Michalovi výpověď předala, setřel mě slovy "konečně jsi udělala něco správně". V tu chvíli jsem věděla, že tohle řešení nastat muselo, jinak bych se z toho zbláznila. On by se nikdy nerozvedl a dost možná by mě navíc ponížil tím, že by se začal s někým z naší práce. To bych pak nedala já a stejně bych odešla. 

Konečně šťastná

Jsou to dva měsíce, kdy jsem byla v nové práci naposledy a musím říct, že jsem ani jednou nelitovala, že jsem tu výpověď dala. Bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem mohla udělat a které jsem udělala. Bála jsem se Vánoc, ale teď vím, že je prožiju v pohodě. O Michalovi nic nevím, jen se ke mně doneslo, že k němu do práce nastoupila nová slečna a dopadlo to s ní stejně jako se mnou. Já sama za sebe musím říct, že jsem konečně šťastná.

Tuhle "facku" od života jsem vlastně potřebovala, abych samu sebe našla a začala na sobě v tomto směru pracovat. Už vím, co znamená mít se rád a to je to nejvíce důležité. "Vztahy na pracovišti jsou to nejhorší, co vás může potkat. Ne z pohledu lásky jako takové, ale v případě, že vám vztah nevyjde. Pak jste nuceni čelit svému expartnerovi, jeho náladám a smíření, že jste se rozešli, je mnohem náročnější. Největším úskalím vztahů na pracovišti totiž je, že se vidíte každý den, když byste se neměli vidět vůbec. Mnoho takových vztahů následně končí tím, že to jeden z partnerů vzdá a zaměstnání opustí," uvedla odbornice na vztahy, Janet Brito.

“Zrovna když mi bylo nejhůř, našla jsem lásku. V nemocnici,” vypráví Valentýna