Kvíz: Myslíte si, že znáte česká přísloví? Otestujte své znalosti v našem kvízu

Zatímco někteří lidé sypou jedno pořekadlo za druhým jako z rukávu, jiní tápou už u první poloviny známé věty. Někdy stačí jediné špatné slovo a hluboká pravda se změní v naprostý nesmysl, který nikoho nepoučí. Otestovat své znalosti v této oblasti je výzva, která prověří váš cit pro rodný jazyk.

Gastro moudra pro nenasytné

Naše lidová slovesnost se točí kolem jídla víc než průměrný food bloger na sociálních sítích. Když dojde na pečené holuby padající do úst, málokdo si uvědomí, že jde o trefnou urážku líného povalovače, a ne o návod na rychlou večeři. Kuchyňská tématika nám připomíná, že bez práce nejsou koláče, což je sice krutá pravda, ale v době rozvozových služeb to zní skoro jako sci-fi z minulého století. Člověk by měl mít na paměti, že s jídlem roste chuť, ale s nákupním košíkem v ruce spíše jen úvěrový limit a hladové oči.

Zvěřinec v lidské kůži

Zvířata v našich příslovích nejsou žádní roztomilí plyšáci, ale drsní učitelé, kteří nám nastavují zrcadlo bez jakýchkoli filtrů. Pokud si myslíte, že pes, který štěká, nekouše, zkuste si to vysvětlit svému pošťákovi, který má pravděpodobně na lýtku jiný názor. Lidová tvořivost nám cpe pod nos chytrost lišek a hloupost oslů tak dlouho, až začnete mít pocit, že v zoologické zahradě by se dalo v pohodě sestavit celé vedení vaší firmy. Tichá voda sice břehy mele, ale většinou jen v případě, že se v ní topí vaše poslední zbytky zdravého rozumu.

Zlaté dno pro kutily

Práce šlechtí člověka, ale v našich luzích a hájích se raději šlechtíme odpočinkem, zatímco řemeslo má mít to pověstné zlaté dno. Problém nastává ve chvíli, kdy zjistíte, že ono dno je pro většinu populace tak hluboko, že na něj bez lupy a baterky nikdo nedohlédne. Ranní ptáče sice dál doskáče, ale v reálném světě spíš jen dříve narazí na zavřené dveře nebo dostane vynadáno od nočních sov. Celá ta moudrost o píli působí v kancelářském prostředí jako sarkastický vzkaz od předků, kteří si pod pojmem home office představovali okopávání brambor.

Mince v cizí kapse

Peníze hýbou světem a v českých příslovích hýbou hlavně žlučí všech, kteří mají do kapsy hluboko. Rčení, že čas jsou peníze, vymyslel někdo, kdo pravděpodobně nikdy nečekal hodinu ve frontě na poště, aby zaplatil složenku za elektřinu. Když se řekne, že kdo chce víc, nemá nic, zní to jako útěcha pro všechny, kterým se na účtu toulá jen prach a vzpomínky na výplatu. Naši předkové věděli, že lakomý dává dvakrát, což je sice pěkné varování, ale v době slevových akcí v supermarketech dostává tato pravda pořádně na frak.

Příroda jako nejhorší šéf

Setí větru a sklízení bouře je sice poetické, ale v praxi to většinou znamená, že jste zase zapomněli zavřít okno v ložnici před odjezdem na dovolenou. Přírodní živly v našich úslovích slouží jako dokonalá výmluva pro všechno, co jsme sami zpackali a svedli na osud. Každý ví, že po posvícení přichází průjem, ačkoliv v oficiální verzi se mluví o něčem jiném, ale životní realita je prostě neúprosná. Moudrost o tom, že jablko nepadá daleko od stromu, pak spolehlivě vysvětluje, proč se vaše ratolesti chovají přesně tak hrozně, jako jste se kdysi chovali vy.

Vztahy plné kyselých okurek

Mezilidské vazby jsou v příslovích popsány s takovým optimismem, že by se z toho jeden rozplakal. Stará láska prý nerezaví, což je sice romantické, ale zkuste to říct někomu, kdo se právě potkal s ex po deseti letech v obchodě s levným textilem. Krev není voda, takže musíte s úsměvem trpět všechny ty svérázné tetičky a strýce, kteří vám na každé oslavě pokládají ty samé nevhodné otázky. V nouzi poznáš přítele, což v dnešní době znamená, že se ti dotyčný ozve jen tehdy, když potřebuje půjčit vrtačku nebo pomoct se stěhováním skříně.

Tak jdeme na to!

Kvíz: Znáte obsah své kořenky? Zkuste poznat koření tak, jak roste v přírodě