Přejít k hlavnímu obsahu

Prošla si peklem holocaustu, na jehož konci našla lásku: Gerda Weissmann Kleinová opětovala city svého zachránce, s nímž pak strávila celý život

Během války si prošla těmi nejhoršími zvěrstvy, ale nevzdala se. Gerda Weissmann Kleinová (†97) přežila holocaust a při osvobození poznala životní lásku. Americký zachránce se do židovské dívky zamiloval na první pohled. Přes počáteční peripetie a nedorozumění si Kurt Klein nakonec odvedl svou vyvolenou do své vlasti. Společně pak bok po boku strávili krásný život plný lásky.

Po vypuknutí druhé světové války musela nejdříve žít Gerda se svou rodinou ve sklepě, aby uvolnili místo v domě pro německou rodinu. Později, v roce 1942 putovala i s ostatními polskými Židy do koncentračních táborů. 

Nacisté si přišli pro celou Gerdy rodinu

Mladá dívka už nikdy neviděla svého bratra a tatínka, kteří byli odvedeni jako první. V hlavě jí však zůstala otcova slova - pokud si pro ni přijdou nacisté, musí si s sebou vzít lyžařské boty. Gerda nechápala, vždyť se blížilo léto, ale nakonec poslechla. Nacisté dospívající slečnu odvedli i s maminkou. Při odvodu lhala o svém věku, protože nechtěla být rozdělena a přijít tak o posledního člena rodiny. Bohužel se tak stalo a později se Gerda dozvěděla, že matka byla zavražděna v koncentračním táboře.

Dospívající slečna si prošla peklem

Dlouhé tři roky zažívala Gerda to největší lidské utrpení a byla přesouvána z jednoho pracovního tábora do druhého. Sledovala, jak kolem ní umírali lidé a sama měla mnohokrát namále. Začátkem roku 1945 začali nacisté pociťovat, že se pomalu, ale jistě blíží jejich konec. Své zajatce tak vyslali na dlouhý pochod - pochod smrti. Vzhledem k mrazu a sněhu zemřelo cestou stovky dalších lidí. Tehdy Gerda konečně pochopila tatínkova slova. Zatímco ona měla lyžařské boty, ostatní Židé absolvovali cestu v sandálech či v roztrhaných botách. 

Milostný příběh tatéra z Osvětimi Ludwiga Eisenberga: Díky lásce překonal neuvěřitelné nástrahy nejen koncentračního tábora

Pokud by se velký příběh lásky nejdříve neodehrával za zdmi osvětimského koncentračního tábora, byl by jako z pera červené knihovny. Ludwig Eisenberg (†90) se na první pohled zamiloval do krásné Gity, když jí na paži tetoval číslo pro vězně a dělal vše, aby jí pobyt v Osvětimi alespoň trochu ulehčil.
svetzeny.cz

Svou lásku potkala Kleinová v Česku

Přeživší nakonec dorazili až na naši půdu, konkrétně do opuštěné továrny ve Volarech. Jednoho květnového dne se Gerda probudila a zjistila, že nacisté jsou pryč. Nechápala, co se děje, dokud nezahlédla blížící se auto, na jehož kapotě se leskla velká hvězda americké armády. Po příjezdu našli vojáci zbídačenou dívku s bělavými vlasy, která vážila necelých třicet jedna kilo. ‚‚Jsme Židé, víte,” řekla Gerda německy směrem k vojákům. ‚‚Já taky,” odvětil jeden z nich k překvapené dívce a chtěl vidět i ostatní lidi, kteří přežili holocaust. 

Voják se zamiloval do Židovky

Gerdin zachránce se jmenoval Kurt Klein. Narodil se v Německu, ale rodiče ho v roce 1937 poslali do Ameriky. Bohužel už za synem nikdy neodjeli, zemřeli v Osvětimi. Všichni zachránění Židé byli převezeni do polních nemocnic. Gerdin stav byl natolik vážný, že na několik dní upadla i do bezvědomí, ale touha mladé dívky po životě byla silnější. Postupně se začala uzdravovat a podíl na tom měl také Kurt, který začal Židovku navštěvovat. Mezi mladými lidmi začalo vznikat velké pouto. Zatímco Klein byl zamilovaný až po uši, Gerda byla opatrná. Vojákovu náklonnost brala jako lítost a jakousi laskavost. Když byl Kurt odvelen na jiné místo, psali si dopisy, ze kterých byla vojákova láska cítit, ale dívka ji nebyla schopna pochopit. 

Manželé spolu strávili nádherných padesát let

Když se Klein vrátil zpět, oznámil své vyvolené, že se bude vracet do Ameriky. Ta mu popřála štěstí, a ať se mu daří. ‚‚Nechápeš? Miluji tě, chci si tě vzít,” vyznal se mladík konečně ze svých citů, jenž Gerda s radostí opětovala. Zamilovaná dvojice se nakonec vzala ve Francii a pak odjela do Ameriky. Usadili se v Buffalu a prožili spolu nádherných padesát let, než Kurt v roce 2002 zemřel. Vychutnávali si společné chvilky s dětmi, vnoučátky a pravnoučaty. 

Dokument o židovské dívce získal Oscara

Svůj neuvěřitelný životní příběh si nenechali pro sebe a Gerda napsala autobiografii All but my life. Podle knihy byl natočen dokument One Survivor Remembers, jenž získal Oscara za nejlepší krátký dokumentární film. V roce 2011 se Gerdě dostalo velkého ocenění, když od tehdejšího prezidenta Baracka Obamy dostala Prezidentskou medaili svobody. „Když jsem byla osvobozena z pochodu smrti a koncentračních táborů, můj milovaný manžel byl prvním Američanem, se kterým jsem se setkala a který mě osvobodil,“ nezapomněla paní Kleinová ve své řeči na milovaného manžela. ‚‚Tu noc jsem se za něj modlila, i když jsem neznala jeho jméno a jeho zemi," dodala Gerda, jejíž odkaz žije dál i prostřednictvím nadací, které založila se svou vnučkou. 

Statečná Gerda Weissmann Kleinová nakonec našla své štěstí
Zdroj článku