Nejslavnější londýnská kurtizána Sally Salisbury: Žena, po které toužili všichni muži, bodla svého klienta a zemřela ve vězení

Ze švadleny kurtizánou

Sally Salisbury, rodným jménem Sarah Pridden, to již od počátku neměla moc jednoduché. Narodila se v roce 1690. Její matka zemřela po porodu, a tak vyrůstala pouze se svým otcem, který se živil jako zedník. Tatínek se i přes jeho nelehkou situaci snažil o to, aby měla jeho dcera kvalitní život. A tak byla Sarah vedena k tomu stát se švadlenou pro důležité dámy. Avšak osudným se jí stal den, kdy ztratila kus velmi drahé látky. Odešla ze školy a domů se už raději nevrátila. Rozhodla se usadit v ulicích londýnské čtvrti St. Giles, kde se nejdříve živila všemi různými způsoby. Prodávala pamflety, ovšem to byla spíše její vedlejší činnost. Nakonec se uchýlila k nejosvědčenější práci pro chudou dívku, tedy k prostituci. Začala si říkat Sally.

Nejoblíbenější společnice v Londýně

Je poměrně těžké z dochovaných záznamů určit, kolik přesně v té době mladé Sally bylo. Nebylo ale tajemstvím, že z ní udělal plukovník Francis Charteris svou milenku a následně ji opustil. To bylo kolem roku 1704, kdy bylo Sally pouhých 14 let. Následně se jí ujala žena, která si říkala Matka Wisebourne. Ta byla, lidově řečeno, bordelmamá jednoho z nejdražších a nejexkluzivnějších nevěstinců v Londýně, konkrétně v části Covent Garden. Příjmení Salisbury pak Sally přejala podle jména jednoho ze svých milenců.

O Sally byl obrovský zájem především z řad aristokracie. Mezi její zákazníky patřili například státní tajemníci, nejrůznější lordi, vévoda z Richmondu, známý básník a diplomat Matthew Prior, vévoda ze St. Albans a dokonce prý mezi její milence patřil i budoucí britský panovník Jiří II.

Osudný incident a smrt ve vězení

V průběhu života strávila Salisbury několik kratších pobytů ve vězení, a to především za drobné přestupky a dluhy. Jednou skončila ve vězení po nepokojích v domě Wibebourne, ze kterého ji ale po několika dnech dostal soudce Blagney, který se do ní zamiloval. Osudným se jí stal jeden večer v roce 1722, kdy navštívila krčmu v Covent Garden. Zde potkala jednoho ze svých klientů, politika Johna Finche, se kterým se pohádala kvůli lístkům na operu, které dal Finch její sestře místo toho, aby je dal Sally. Salisbury v afektu popadla nůž a bodla jím Finche přímo do hrudi. Svého činu nejspíš litovala, jelikož ihned zavolala lékaře. Finch nejspíš patřil k těm, kteří Sally milovali, a tak jí hned v zápětí její čin odpustil.

Za bodnutí byla Salisbury odsouzena k ročnímu pobytu ve vězení a dostala stolibrovou pokutu. A ačkoliv se Finch snažil ji po svém zotavení z vězení dostat, nepovedlo se mu to. Soud to jednoduše nedovolil. I ve vězení ale byla Sally opěvovaná a dozorčí k ní pouštěli její ctitelé a milence na denní bázi. Po devíti měsících však tato londýnská celebrita náhle zemřela. To bylo v roce 1724.  Příčinou smrti byl pravděpodobně zánět mozku zapříčiněný syfilem. Pohřbena byla na hřbitově u kostela St. Andrew Holborn.

Odkazy Sally Salisbury v kultuře

Příběh nejznámější a nejoblíbenější londýnské společnice své doby inspiroval hned několik autorů k vytvoření svých děl. Příkladem mohou být třeba dvě knihy kapitána Charlese Walkera, obě z roku 1773. Vzniklo i několik divadelních her a dalších knih inspirovaných jejím životním příběhem.