Přejít k hlavnímu obsahu

Horečka omladnic: Nemoc, která dělala z otců vdovce, byla postrachem všech žen a existuje stále

Poporodní horečka omladnic bývala až do poloviny 19. století častým jevem. Byla rovněž jedním z nejnebezpečnějších zabijáků čerstvých matek. Poporodní horečka byla známá i pod pojmem febris puerperalis a způsobovala ji bakteriální infekce dělohy po porodu. I proto byla, zejména v 18. a 19. století jednou z hlavních příčin úmrtí rodiček. Infekce byla často přenášena špatnou hygienou, zejména v nemocnicích, kde lékaři a zdravotnický personál přicházeli do styku s rodičkami bez umytí rukou nebo dezinfekce nástrojů. V té době neexistovalo povědomí o tom, že bakterie, jako například Streptococcus pyogenes, jsou původcem infekce, což vedlo k vysoké úmrtnosti. Možná vás překvapí, že tato nemoc existuje i dnes.

Již v době Hippokratova korpusu bylo známo, že ženy ihned po porodu byly náchylné k horečkám, ale pro toto období neexistoval ale žádný termín. Ten se objevil až v 18. století a udržel se dodnes. Ano, je to „šestinedělí“, které se v historických záznamech objevuje až od počátku 18. století. Od počátku 17. do poloviny 18. století byla většina případů horečky omladnic, ale i s ní spojené dětské horečky způsobena samotnými lékaři. Bez znalosti bakterií lékaři nevěřili, jak důležité je mytí rukou a nástrojů.

Horečka omladnic dělala z otců vdovce

Velmi často se tak stalo, že při porodech v nemocnici s dostatečnou hygienou si otec neodváděl domů manželku a dítě, ale byl z něj osamělý vdovec. Horečka omladnic mohla dlouhou dobu za vysokou úmrtnost žen po porodu, a i dnes, přesto, že medicína ušla od té doby dlouhou cestu, se jedná o léčitelnou poporodní komplikaci. V dnešní době je tedy možné ji spolehlivě vyléčit a nové metody léčby novopečeným maminkám během pár dní uleví, jak říkají práce na toto téma. K tomu se ale dostaneme až později.

10 fotek, které ukazují, jak doopravdy vypadá porod

Mohlo by se vám líbit

Intimní hygiena žen v baroku: Pod krásnou róbou a honosnými účesy se skrývalo ledacos. Ženy často vykonávaly rituál tření a pachy přehlušily parfémy

Barokní ženy byly nádherné, s vyčesanými vlasy, dokonalým make-upem a v přenádherných róbách s nařasenými sukněmi. Jenže pod nimi se to čistotou zrovna neskvělo. V období baroka se hygienické standardy značně lišily od dnešních. Ženská barokní intimní hygiena, kdy se péče o tělo a zdraví podřizovala jak dostupným prostředkům, tak i společenským normám, rozhodně nebyla něco, co bychom dnes přijali za své.
svetzeny.cz

Jak se febris puerperalis projevovala

Hlavními příznaky horečky omladnic jsou vysoké horečky a velké bolesti, vždy však záleží na rozsahu poporodních poranění, jak říkají studie. Důležité je i vědět, jak se infekce do těla dostala. Zánět omladnic se přitom  může projevit lokálně i celkově, ale infekci v ráně poznáte velmi snadno: Rána zrudne, bolí a často se objeví i hnisavý sekret, v některých případech se může rána dokonce otevřít, a je tak nutné její zašití a odstranění odumřelé tkáně. Horší komplikací je i možný zánět dělohy, jenž se rovněž projevuje horečkou, bolestí v podbřišku a krvácením. Pokud infekce přejde i na děložní svalovinu, přidá se zimnice, nevolnost nebo zánět břišní stěny. Dnes si s problémy však umíme poradit.

Nedostatečná hygiena jako hlavní viník horečky omladnic

Na horečku omladnic v minulosti neexistovaly léky, a zásadním problémem byla nedostatečná hygiena. Ženy rodily často v polních podmínkách a ve špíně. Nikdo rozhodně nedbal na mytí nástrojů a o ženy bylo pečováno lékaři s nemytýma rukama. I proto bylo nebezpečí infekce všudypřítomné a bylo spíše zázrakem poporodní komplikace nemít. Speciální porodnice, či spíše nemocnice, kde se rodilo, se staly v evropských městech běžnými až v 17. století. I tak ale byly založeny v době, kdy neexistovaly žádné znalosti o antisepsi nebo epidemiologii. Ženy si mohly o předporodním a poporodním vyšetření a péči jen zdát. Častá vaginální vyšetření bez základní hygieny a používání kontaminovaných nástrojů, obvazů a lůžkovin riziko horečky omladnic jen zvyšovali. Bylo běžné, že lékař rodil jedno dítě za druhým, aniž by si mezi pacienty umyl ruce nebo se převlékl.

Mohlo by se vám líbit

4 metody, jak se ve středověku léčila neplodnost

Středověká medicína byla směsí magie, náboženství a přírodních věd, kde víra ve vliv zvířat na lidské zdraví hrála klíčovou roli. Použití zvířat v léčbě neplodnosti bylo běžnou praxí, vycházející z přesvědčení, že určité vlastnosti zvířat mohou být přeneseny na lidi. Lidé se spoléhali také na bylinky a babské rady. Dnes ale nad některými metodami zůstává rozum stát. Šli byste do nich?
svetzeny.cz

Hromadná úmrtí matek následkem horečky omladnic

První zaznamenaná epidemie puerperální horečky nastala v Hôtel-Dieu de Paris v roce 1646. Nemocnice v celé Evropě a Americe trvale uváděly úmrtnost mezi 20 % až 25 % všech žen, které porodily, přerušované občasnými epidemiemi s až 100% úmrtí ženy rodící na porodních odděleních, jak říká studie. Zvrat do tohoto onemocnění pak přinesl až maďarský lékař německého původu. Ignaz Filip Semmelweis.

Ignaz Filip Semmelweis

Ignaz Semmelweis si během svého působení, tedy od roku 1844, ve Všeobecné vídeňské nemocnici na porodním oddělení, že úmrtnost na horečku omladnic byla výrazně vyšší na odděleních, kde porody vedli lékaři, než na těch, kde pomáhaly porodní báby, nebo v domácnostech. Tento rozdíl připisoval nedostatečné hygieně, protože lékaři často přicházeli přímo z pitevny. Spolu s ním v nemocnici působilo i mnoho studentů medicíny a úmrtnost rodiček zde byla vyšší než v ostatních odděleních. Semmelweisův průzkum pak ukázal, že mytí rukou antiseptikem, v tomto případě roztokem chlornanu vápenatého, před porodem snížilo úmrtnost na dětskou horečku o 90 %

Nikdo jej nebral vážně

Semmelweis proto nařídil dezinfekci rukou chlorovým vápnem, což vedlo k dramatickému snížení počtu úmrtí. Zveřejnění jeho nálezů ale ani tak nebylo lékaři dobře přijato. Myšlenka byla v rozporu jak se stávajícími lékařskými koncepty, tak s obrazem, který měli lékaři o sobě. V roce 1849 však Semmelweise z nemocnice propustili a úmrtnost opět vzrostla. Postupně se tedy ukázalo, že měl pravdu, ale až s objevy Louise Pasteura a s rozvojem mikrobiologie byla bakteriální povaha horečky omladnic plně pochopena, takže dnes je obvykle poměrně snadno nemoc potlačována díky sterilizaci, antibiotikům a hygienickým standardům.

Semmelweis se později vydal za prací porodníka do Pešti, kde zvolil stejný postup vůči svým dalším studentům, opět se stejně dobrými výsledky. Lékaři, až na výjimky, odmítali připustit, že by nemoc způsobovali sami svýma rukama. A Semmelweisovi nepomohlo ani to, že své výsledky a pozorování nebyl schopen dostatečně vědecky odůvodnit. Navíc se u něj postupně začala objevovat psychická choroba. Nakonec byl umístěn do ústavu, kde poté i krátce nato zemřel, prameny píší o hrubém zacházení s ním.

Zajímá vás historie? Přečtěte si o první ženě, která přežila porod císařským řezem: Beatrix Bourbonské rozřízli břicho, protože mysleli, že už je stejně mrtvá

Mohlo by se vám líbit

Kde se vzaly porodní báby: Ženy z okraje společnosti pomáhaly rodit vznešeným paničkám, požívaly mrtvé slepice

Porodní báby, známé také pod mnoha dalšími názvy jako ženy položné, nebo v minulosti jako báby pupkořezné, jsou jednou z nejstarších a nejdůležitějších profesí v historii lidstva. Bez jejich pomoci by řada žen a jejich potomků nepřežila, a to i přesto, že neměly k dispozici téměř žádné nástroje nebo snad vzdělání. Jaká je historie těchto žen?
svetzeny.cz

Nepochopení a ignorace nebyly tak řídké

Semmelweis nebyl jediným lékařem, jehož pozorování kolem horečky omladnic byla ignorována. Dokonce ještě před ním popsal podobný problém a objev Oliver Wendell Holmes. Tvrdil, že se mikrobi šíří na nemytých rukách, ale v praxi prevenci nezkoušel. Rovněž ex-námořní chirurg a aberdonský porodník Alexander Gordon ve svém Pojednání o epidemii horečky Puerperal (1795) varoval, že poporodní horečka je přenášena z jednoho případu k druhému porodními asistentkami a lékaři. Gordon doslova napsal: „Je to nepříjemné prohlášení, když zmíním, že já sám jsem byl prostředkem přenosu infekce k velkému počtu žen.“

Dalším, jehož názory nebyly vyslyšeny, pak byl Thomas Watson, profesor medicíny v King's College Hospital v Londýně. V roce 1842 napsal: „Kdekoli je puerperální horečka častá, nebo když se praktikant zúčastní některého z jejích případů, měl by používat tu nejopatrnější očistu.“ Také Watson na základě svých zkušeností doporučil lékařům a ošetřovatelům mytí rukou roztokem chloru i převlékání, „aby se lékař nestal prostředkem nákazy a smrti mezi jedním pacientem a druhým“.

Infekce a hygiena při porodech dnes

Horečka omladnic, jinými slovy puerperální sepse, hrozí ženám nejčastěji přímo po porodu. Výjimkou ale není ani horečka v šestinedělí nebo po potratu. Infekce se může dostat do těla porodními cestami i při císařském řezu. Nejvíce tak jsou po porodu ohroženy matky, trpící obezitou, anémií či cukrovou, nebo matky, které se potýkají s chronickými chorobami a častými infekcemi pochvy. Příčinou však může být také nedostatečná hygiena, která se v žádném případě nesmí podceňovat, zejména v těhotenství. Horečka omladnic dnes téměř není příčinou smrti, ale faktem je, že pokud lékaři infekci dostatečně nedoléčí, může se přenést do celého těla a ohrozí tak ženu na životě, jak říkají zdroje. Vlivem infekce může dojít k poškození orgánů a někdy i ke srůstům vaječníků a vejcovodů, jež mohou způsobit neplodnost nebo komplikace v dalším těhotenství. Dnešní léčba horečky omladnic vyžaduje antibiotickou léčbu, léky na snížení horečky a analgetika na bolest, a velice důležitý je klid na lůžku. Jestliže se infekce dostane i do vejcovodů, vaječníků, prsou nebo do pobřišnice, musí se antibiotika podávat systémově.

 

Horečka omladnic byla postrachem všech žen a existuje stále. Jak probíhala nemoc minulosti, která místo otců dělala z mužů osamělé vdovce
Zdroj článku
Doporučená videa z partnerského webu z Lifee.cz:
×
  • Svět ženy
  • 699 Kč
  • ROČNÍ PŘEDPLATNÉ SVĚT ŽENY + ADAPTO GREEN + DIGI ZDARMA
  • obrázek magazínu ROČNÍ PŘEDPLATNÉ SVĚT ŽENY + ADAPTO GREEN + DIGI ZDARMA
  • Předplatit