V minulosti to ženy neměly během menstruace lehké. Musely vymyslet, jak zastavit krvácení, které pro některá náboženství znamenalo boží trest. Používaly k tomu vše, co jim příroda nabídla. Předchůdcem dnešních vložek tak byl mech, tráva nebo houba. Čím vším si ženy prošly během dlouhé historie, než vznikly první vložky a tampony, si můžete přečíst v následujícím článku.
V dnešní době už si ani nedokážeme představit, že by ženy během svých dnů neměly k dispozici nepřeberné množství hygienických potřeb. Například v takovém středověku neexistovalo spodní prádlo a během práce na polích to občas vypadalo jako na jatkách. Jak si poradily ženy v dobách dávno minulých během svých měsíčních cyklů?
Nejlépe vyřešily své každoměsíční trápení ženy už ve starověkém Egyptě, které si smotaly kousky papyru a vkládaly jej do pochvy. Dalo by se říci, že to byly první předchůdci tamponu. Podobně si dokázaly poradit i Římanky. Namísto papyru však použily bavlnu. Menstruace ale byla jedno velké tabu a především pro muže byla krvácející žena velkým strašákem. ‚‚Kontaktem s ní zkysne nové víno, plodiny, kterých se dotkne, se stávají neplodnými, úly včel hynou,” napsal Plinius starší, římský spisovatel ve svém díle Natural History, jak se pohlíželo na krev, která vycházela z každé zdravé ženy.
Vynalézavé dámy ze starověku, ale zastínil středověk, kdy ženy menstruaci moc neřešily. Podle záznamů nechávaly krev stékat na zem nebo ji zachytila dlouhá bavlněná košile. Zkoušely také mech, trávu nebo mořskou houbu, ale vzhledem k tomu, že neměly nic, co by mohlo středověké ‚‚vložky” udržet na místě, tak účinnost byla skoro nulová. Všeobecně se ví, že hygiena ve středověku nebyla úplně na rozkvětu. To ale nebylo to nejhorší, co mohlo ženy v minulosti potkat.
Existovala takzvaná menstruační chýše, kam se žena zavřela a po dobu menstruace tam trávila veškerý čas. Všem bylo jedno, v jakých hrozných podmínkách tam je, protože byla považována za něco nečistého. Není se tak čemu divit, že ženy a dívky v chýších zemřely. Otřesné však je, že se tento nehezký zvyk zavírání krvácejících žen dochovalo dodnes. V některých oblastech Indie a Nepálu to není nic neobvyklého. Přesto, že byla již oficiálně zakázána, údajně více než sedmdesát procent žen ji dodržuje.
Naděje svitla až okolo 17. století, kdy se začaly objevovat první látkové vložky a ženy nosily i speciální košile, kdy si cípy zavazovaly mezi nohama. Dámy z vyšších vrstev si pak v 19. století vychutnávaly první spodní prádlo. Nebyly to ale kalhotky, jak je známe dnes, ale spíše takové kraťasy ke kolenům - funkci ale splnily. Ve stejnou dobu se objevily i první tampony, pokud nebudeme počítat Egypťanky s jejich papyry. V dřevěné trubičce byly zastrčeny čtyři vatové kuličky napuštěné glycerinem a pomocí provázku se pak zase vytahovaly ven. Opět to ale bylo pouze pro vznešené paničky. Obyčejné ženy se této vymoženosti dočkaly až ve 30. letech dvacátého století.
Lékař Earle Cleveland Hass vymyslel první tampon s aplikátorem, ale mělo to jeden háček. Mladé dívky údajně přicházely o panenství díky dlouhému aplikátoru a dalším prý způsoboval rozkoš, což také nebylo přípustné. Ženy alespoň měly návod, jak má takový tampon vypadat a samy si ho pak vyráběly. Stejně tak si háčkovaly nebo šily vložky ze starých hadrů. Samozřejmě ale nesály tak, jako ty dnešní, musely se stále dokola prát a upevnění pomocí pásu nebylo také nic příjemného. Podoba jednorázových vložek s lepicími pásky spatřila světlo světa v 70. letech. Doplnily ji pak ještě různé absorpční vrstvy, vůně a samozřejmě se změnila velikost, aby si dámy nepřipadaly, jak když nosí dětské plenky.
Dnes už naštěstí ženy nemusí trpět, když mají své dny a mohou si vybrat to, co jim nejlépe vyhovuje. Od klasických vložek, přes menstruační kalíšky až po tolik oblíbené menstruační kalhotky, které nyní zažívají neuvěřitelný úspěch.
Sciencemuseum.org.uk, Thequint.com, Reflex.cz, Autorský článek
Diskuze
