Galerie: Rozpálené trubky, beton a odvaha: Jak jsme přežili dětská hřiště minulého režimu

Dětská hřiště našeho dětství měla k těm dnešním hodně daleko, ale svobody jsme si na nich možná užili ještě více

Pamatujete na dřevěné houpačky na kovových tyčích?

Dříve se na bezpečnost nedbalo. Kolik z nás spadlo z podobné houpačky?

Vzpomínáte na kovové houpačky? To byla doba!

Dětem za socialismu stačilo málo a dokázaly si vyhrát celé odpoledne.

Tolikrát jsme spadli, tolikrát jsme znovu vylezli nahoru! Bezpečnost se tehdy tolik neřešila.

 Vzpomínáte na klasické kovové prolézačky? Vlastně jen několik tyčí, ale kolik legrace jsme si na tom užili!

Za horkých dní byly skluzavky často nepoužitelné. A stejně jsme to jako děti zkoušely!

Za dob socialismu se neřešila gumové podložky tlumící dopad. A jezdilo se i tak jako o život!

Kolikrát jste se na takové skluzavce během horkého odpoledne spálili?

Staré skluzavky byly často od sluníčka rozpálené tak, že se na nich nedalo klouzat.

Prolézačka zvaná zeměkoule byla součástí snad každého hřiště. Některé modely měly dokonce dřevěná sedátka.