Psycholog Milan Studnička: "Za dobře vychovaným dítětem stojí radostní a usměvaví rodiče"

Podle Milana Studničky skutečně stačí dodržet jedno jediné rodičovské pravidlo, na které by ale neměl zapomínat žádný z rodičů: "Je to vlastně hrozně jednoduché, stačí mít radost ze života,“ uvedl Studnička pro rozhovor na webu Lifee.cz, který pomohl více jak čtvrt milionu českých rodin.

Za dobře vychovaným dítětem je radostný rodič

„Ono to tak opravdu je. Dítě je neuvěřitelně radostná bytost a důvěřuje člověku, který ten život umí žít. Pozoruje, jak si maminka s tatínkem povídá, jak jsou veselí, jak vtipkují, nebo když mají konflikt, tak ho vyřeší. Vidí, že jim může důvěřovat, že oni to umí a mají radostný život. Když je člověk radostný, tak je radostný proto, že má nějaké vnitřní nastavení, nějaké vlastnosti. Umí nastavovat hranice, tudíž umí komunikovat, jinak by nebyl radostný. A potom vlastně naprosto přirozeně to dítě vede, aniž by se nadřeli. Ale pokud rodič má spoustu vlastních témat, který ho trápí a neumí je vyřešit (např. se hádá se s partnerem), tak je logicky to rodičovství potom strašná dřina,“ řekl Studnička.

Princip zrcadlení

To, jak se dítě chová, do velké míry souvisí s tím, jaké chování mají jeho rodiče. Dítě totiž využívá princip zrcadlení, který spočívá v tom, co vidí u svých rodičů. „Ano, je, problém fakt není v dítěti. Matky pak říkají, moje dítě je hyperaktivní, moje dítě po tátovi odmlouvá a tak dále. Potřebují hodit na něco vinu. Samozřejmě, že dítě má nějakou predispozici. Může mít trošku rychlejší nebo naopak pomalejší nervovou soustavu, může být slabší nebo silnější... Ale to, jak se chová vůči mamince nebo tatínkovi, je odrazem fungování celé rodiny. Dítě je opravdu zrcadlo.“

Rodič musí být vzorem

Abyste své dítě vychovali správně a učinili z něj dobrého člověka, je nutné být mu vzorem. Pokud tedy nechcete, aby vaše dítě něco dělalo, nebo aby to naopak nedělalo, je nutné začít jako rodiče sami u sebe. Pak je velká šance se to vaše dítě naučí. Dítě také potřebuje svým rodičům důvěřovat. Pak se lépe učí potřebné dovednosti. „Dítě funguje s člověkem, kterému důvěřuje. Když rodiči důvěřuje, pak je snadné ho vést a vysvětlit mu, proč jsou zoubky potřeba čistit. Dítě se nechá vést, protože důvěra je naplněná, a ta vazba je tam hodně silná. Ale v momentě, kdy to dítě nedůvěřuje rodiči, byť ho má rád (to jsou dvě rozdílné věci), tak to dělat nebude. Představte si sama sebe, kdybyste někomu fakt bytostně nedůvěřovala, a ten vás nutil jít si čistit zuby.“

„Takže klíčem je udržet důvěru dítěte tím, že jsem vzorem. Že dělám to, co chci, aby dítě dělalo. To, co po něm chci, mu ukazuji svým vlastním chováním. Zrovna máme pěkný webinář o důvěře, je úplně zdarma. A tam to vysvětluji. Když udržím důvěru dítěte, tak propluji rodičovstvím s radostí. Dítě se nechá vést, je naprogramované,“ uzavírá problematiku výchovy dětí psycholog Milan Studnička.

„Dítě funguje s člověkem, kterému důvěřuje. Když rodiči důvěřuje, pak je snadné ho vést a vysvětlit mu, proč jsou zoubky potřeba čistit. Dítě se nechá vést, protože důvěra je naplněná, a ta vazba je tam hodně silná. Ale v momentě, kdy to dítě nedůvěřuje rodiči, byť ho má rád (to jsou dvě rozdílné věci), tak to dělat nebude. Představte si sama sebe, kdybyste někomu fakt bytostně nedůvěřovala, a ten vás nutil jít si čistit zuby.“

„Takže klíčem je udržet důvěru dítěte tím, že jsem vzorem. Že dělám to, co chci, aby dítě dělalo. To, co po něm chci, mu ukazuji svým vlastním chováním. Zrovna máme pěkný webinář o důvěře, je úplně zdarma. A tam to vysvětluji. Když udržím důvěru dítěte, tak propluji rodičovstvím s radostí. Dítě se nechá vést, je naprogramované,“ uzavírá problematiku výchovy dětí psycholog Milan Studnička.

Rodiče celý život pomáhají svým dětem a následně doufají, že až zestárnou, udělají jejich potomci pro ně to samé. Ne vždy se to ale shledává s úspěchem.