44 Kč
Paní Ema měla s mámou vždycky složitější vztahy. Byla jedináček a máma na ni byla vždycky dost fixovaná. Uvědomovala si to v období dospívání, když někam chtěla jít, objevilo se plno výčitek.
Máma je v důchodu a i když vždycky vyžadovala kontakt s dcerou a stýkaly se asi víc, než běžné dospělé dcery a jejich matky, vždy to mělo určitou únosnou mez. Nyní se to však změnilo. A zhoršilo.
Paní Ema k ní musí každý den jít a s něčím jí pomoci. I když je soběstačná a umí si jít nakoupit sama. Udělá kolem sebe ještě dost věcí, ale jednoduše nechce. Raději úkoluje dceru.
A když dcera někdy náhodou nepřijde jeden den, hned ji nahání. Pokud jí pět hovorů během její práce nezvedne nebo k ní odmítne přijít, tak začne vyčítat, emocionálně vydírat nebo jí naopak nezvedá telefon, neotevírá. Snaží se dceru vytrestat. Předstírá, že se jí něco stalo.
Pořád si pak stěžuje, že jí něco někde bolí, brzy umře a má nevděčnou dceru, která vůbec neví, co její matka prožívá. Paní Ema už neví, co dál. Jak situaci řešit?
