Láska není vždy jen radost, pocit bezpečí a bezstarostné chvíle. Někdy v člověku probudí i strach, o kterém do té doby vůbec nevěděl. Čím silnější city jsou, tím větší může být obava, že o všechno jednou přijde. Mnoho lidí si myslí, že vztahy končí hlavně kvůli problémům, hádkám nebo nevěře. Ve skutečnosti ale někdy odejdeme právě ve chvíli, kdy je všechno až příliš dobré. Když máme pocit, že už nemáme kam utéct a že tentokrát jde opravdu o něco hlubokého. A právě to zná paní Simona.
Přesně to se stalo i Simoně, které je třicet sedm let. Muže, se kterým se rozešla, podle svých slov stále miluje. Přesto to byla právě ona, kdo vztah ukončil. „Nikdy jsem si nemyslela, že člověk může odejít kvůli strachu ze štěstí. A pak jsem to udělala sama,“ přiznává.
Komplikovaní muži
S Adamem se seznámila po několika nevydařených vztazích. „Byla jsem zvyklá na komplikované chlapy. Na nejistotu, čekání a vztahy, kde jsem pořád bojovala o pozornost.“ Adam byl jiný. Klidný, stabilní a otevřený. „Vedle něj jsem poprvé cítila klid. A možná právě to mě vyděsilo.“ Zpočátku bylo všechno krásné. Simona měla pocit, že konečně našla člověka, vedle kterého nemusí nic předstírat. „Nehrál hry, neměla jsem potřebu něco dokazovat. Jenže čím víc mě měl rád, tím víc jsem začínala panikařit.“
Postupně prý začala hledat problémy tam, kde nebyly. „Vadily mi maličkosti. Najednou jsem měla pocit, že je všechno moc vážné, moc skutečné.“ Když Adam začal mluvit o společném bydlení a budoucnosti, začala se uzavírat. „Místo radosti jsem cítila tlak. Jako bych stála před něčím, co už nepůjde vzít zpátky.“ Simona dnes říká, že se ve skutečnosti nebála jeho, ale sama sebe. „Bála jsem se, že když mu úplně uvěřím, bude mě jednou bolet ztratit ho.“ Adam si změny všiml. „Pořád se mě ptal, co se děje. Jenže já sama nevěděla.“ Začala být chladnější, častěji vyvolávala hádky a hledala důvody, proč vztah nefunguje. „Dnes vidím, že jsem ho od sebe odstrkovala schválně.“
Nakonec vztah ukončila. „Řekla jsem mu, že si nejsem jistá. Že potřebuju prostor.“ Dodnes si prý pamatuje jeho výraz. „Byl úplně zaskočený. Řekl mi, že mě miluje a že to spolu zvládneme. Jenže já už byla rozhodnutá utéct.“ První týdny po rozchodu cítila zvláštní úlevu. „Měla jsem pocit, že jsem zase v bezpečí. Jenže pak přišlo prázdno.“ Uvědomila si, že neodešla proto, že by Adama nemilovala. Odejít ji donutil strach z toho, že tentokrát by vztah mohl opravdu fungovat. Dnes jsou od sebe několik měsíců. Občas si napíšou, ale Simona ví, že už mu ublížila příliš. „Nejhorší je, že člověk může zničit něco krásného jen proto, že nevěří, že si to zaslouží.“ „Příběh Simony ukazuje, že někdy nejsou největším problémem špatné vztahy, ale naše vlastní obavy. A že láska může být děsivá právě tehdy, když je konečně opravdová. Lidé se leknou, protože najednou zažívají něco, co je může těšit, přinášet jim radost a oni nevědí, jak s tím naložit,“ uvedla psychterapeutka, Galena K. Rhoades z University v Denveru.
Dnes jsou od sebe několik měsíců. Občas si napíšou, ale Simona ví, že už mu ublížila příliš. „Nejhorší je, že člověk může zničit něco krásného jen proto, že nevěří, že si to zaslouží.“
„Příběh Simony ukazuje, že někdy nejsou největším problémem špatné vztahy, ale naše vlastní obavy. A že láska může být děsivá právě tehdy, když je konečně opravdová. Lidé se leknou, protože najednou zažívají něco, co je může těšit, přinášet jim radost a oni nevědí, jak s tím naložit,“ uvedla psychterapeutka, Galena K. Rhoades z University v Denveru.
„V manželství mi chybí intimita a doteky, tak si hledám bokovky,“ přiznává Eliška
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
