44 Kč
Nemám ráda svou tchyni
Když jsem si před pár lety začala s Martinem, připadalo mi, že jsem konečně potkala muže, se kterým si rozumím ve všech směrech.
Byl laskavý, zábavný a měli jsme podobné plány do budoucna. Jenže hned od začátku se k našemu vztahu přidala ještě jedna osoba, která v něm hraje až příliš velkou roli. Jeho maminka.
Tchyně, která má potřebu být u všeho, komentovat každý krok a neustále zasahovat do našeho soužití. Zpočátku jsem se snažila být tolerantní.
Říkala jsem si, že má syna ráda, že je jen starostlivá a že se časem naučí respektovat, že už nejsme děti, ale dospělí lidé se svým vlastním životem. Jenže čím více jsem se snažila být vstřícná, tím více se ona cítila oprávněná diktovat, jak máme žít.
Začalo to drobnostmi. Přišla k nám na návštěvu a bez zeptání přestavěla poličky v kuchyni, protože prý nebylo praktické mít hrníčky dole a talíře nahoře. Jindy zase donesla tašku potravin a prohlásila, že bych měla vařit jinak, protože Martin přece od malička nesnášel určité pokrmy.
