Štědrovečerní stůl našich předků: Zdravá inspirace

* Jedním z tradičních vánočních jídel, která se dochovala až do dnešních dob, byla vánočka neboli štědrovka.

* Podobaly se jí také tzv. křehtíky a koláč zvaný vrkoč. Oblíbené byly i peciválky, které se dělaly z bramborového těsta. Pečivo se pak jedlo buď suché, nebo se mazalo medem či povidly, popřípadě se spařovalo mlékem.

* K peciválkům se někdy podávala omáčka ze sušeného ovoce – muzika. Ta měla mimo jiné rodině zajišťovat svornost. Mleté sušené ovoce (prachanda) se zase používalo k posypání pokrmů.

* Na štědrovečerním stole nesměly chybět pokrmy z plodin, jež symbolizovaly hojnost – tedy z obilí, máku, šípků, hub, medu a česneku. Vařilo se také ze zelí, které chránilo před zimnicí.

* Mezi tradiční jídla patřil houbový kuba z krupek nebo houbovník z hub, který měl zaručit všem členům rodiny v dalším roce štěstí. Oblíbené byly i jáhlové kaše a polévky – např. bramborová s houbami a hrachová. Z hrachu se připravovala také pučálka (naklíčený hrách, který je možno jíst buď samotný, nebo smažený s česnekem či s medem).

* Ryby byly u nás tradičním postním jídlem již ve středověku. Pak se na ně ale načas zapomnělo a vrátily se až na konci 19.  století. Připravovaly se 
ovšem namodro nebo načerno. Smažený kapřík se objevil až na počátku 20.  století, posléze přibyl salát, řízek a bílá vinná klobása.

* Za první republiky byli oblíbeným jídlem také šneci, což je tradice, k níž se mnozí rádi vracejí a berou štědrovečerní šnečí hody za příležitost k setkání s přáteli.

Foto: Depositphotos (1)

@svetzeny