Všichni víme, co do záchodové mísy neházet. Přesto tam občas spláchneme něco, co tam opravdu nepatří, aniž bychom to vůbec tušili. Výsledkem může být ucpání potrubí a další patálie. Nehledě na to, co se potom dostává do odpadních vod. Co tedy do WC opravdu nikdy neházet?
Pojďme začít od konce. Co do WC skutečně patří? Není toho mnoho, takže klíč ke správnému a bezpečnému použití toalety doma, v práci, na návštěvě nebo třeba někde v hotelu je jednoduchý. Podle doporučení odborníků v oblastech ochrany životního prostředí, vodního hospodářství a také instalatérů, by se každý z nás měl držet pravidla tří P, jež pochází z anglických slov „pee, poo, (toilet) paper“, tedy v překladu „čůrat, kakat, (toaletní) papír“. Vznikla dokonce i stejnojmenná iniciativa, která zájemcům po celém světě poskytuje ucelené informace, rady i materiály například ke vzdělávání dětí v této oblasti. Vysvětluje, co a jak škodí a je nebezpečné, když to jen tak vhodíme do záchodu.
Tím prvním, co nás napadne, je ucpání vlastního záchodu, které může vyjít pěkně draho, pokud je to tak vážné, že toaletu nedokážeme například s pomocí zvonu nebo drátu protáhnout sami. K tomu většinou při jejím nesprávném používání časem stejně dochází a pomůže už jen odborný zásah instalatéra. Když se potrubí ucpe, hrozí také zaplavení bytu, sousedů, celého domu. V další fázi vzniká riziko poškození potrubí mimo náš domov v obecní kanalizaci. Když se v něm postupně nahromadí nevhodný odpad, trubky praskou a výsledkem je zaplavení ulice a nutnost nákladné rekonstrukce. S nepatřičným odpadem bojují i čistírny odpadních vod, což vede ke zvyšování poplatků za stočné.
Odmočené připálené jídlo z pekáčů, pánviček a hrnců, nedojedené zbytky z talířů, zkažené jídlo, které jsme nestihli včas zkonzumovat, končí ve WC míse běžně. Dostávají se do kanalizace, kde slouží jako potrava pro potkany a další hlodavce, kteří se pak nekontrolovatelně množí a přenášejí nemoci. Pozor také na kávovou sedlinu. Olej je sice tekutý, po použití při smažení a vylití do mísy ale tuhne a usazuje se na stěnách potrubí, kde časem vznikne silnější vrstva, která ho ucpe. Vychladlý použitý olej patří do plastové lahve a ta pak do kontejneru na tuky.
Vlhčené ubrousky, ale i vlhčený toaletní papír obsahují plasty, které zajišťují pevnost materiálu. Časem ucpávají toaletu nebo přípojku do stoupačky v bytovém domě. Když je používají obyvatelé více bytů, zanáší se ležatá kanalizace v suterénu. Totéž se děje i v rodinných domech napojených na tlakovou kanalizaci a jejich obyvatelé se pak stávají pravidelnými zákazníky havarijních služeb.
Kosmetické úpravy jako je stříhání nehtů, česání vlasů či trhání chlupů, obvykle provádíme v koupelně. Odtud je často kratší cesta k WC míse, než do kuchyně k odpadkovému koši. A tak v záchodu i několikrát za den končí vyčesané vlasy nebo právě ostříhané nehty. Obojí se rozkládá velmi pomalu, vlasy a chlupy tvoří chuchvalce, na které se pak nabalují další nečistoty ucpávající potrubí.
Možná si říkáte, že snad nikoho nenapadne splachovat dámské hygienické potřeby do záchodu, opak je ale pravdou. Například podle nedávné studie pro největšího poskytovatele hygienických služeb v zemi, jen ve Velké Británii denně v záchodové míse končí téměř dva a půl milionu tamponů.Většinou se to děje mimo domov, ale i to se počítá, protože obsah odpadů z jednotlivých domů a bytů proudí na společné místo, kanalizace je společná. Tampony (i ty odličovací), vložky i pleny obsahují plasty a další materiály a látky, které se nerozpouští ve vodě, ucpávají odtok, dostávají se do řek a způsobují nevratné poškození životního prostředí. Do mísy nevhazujeme ani použité zubní nitě, které jsou většinou vyrobené z plastů.
Životní prostředí poškozují i léky nebo jiné chemikálie. Nespotřebované léky vraťte do lékárny. Zbytky čističů, lepidel, odmašťovačů, leštidel či hnojiv zavezte do sběrného dvora. Většinou obsahují nebezpečné látky a vyžadují speciální likvidaci. Prošlou kosmetiku raději vyhoďte do koše. Pokud jde o tu čistě přírodní, tu se většinou podaří spotřebovat včas, ale kdyby přece jen zbyla, hodí se třeba ke květinám do květináče nebo do kompostéru.
Do lidského splachovacího záchodu rozhodně nesmí přijít bentonitové, silikátové ani jiné stelivo ze záchodu pro kočky či jiné domácí mazlíčky. Existuje speciální stelivo z dřevěných vláken, na jehož přebalu je uvedeno, že je rozložitelné a do záchodu se splachovat může. I tady ale platí "všeho s mírou", protože pokud se ho nahromadí velké množství, působí v trubkách jako špunt, a i když neznečišťuje vodu a neohrožuje životní prostředí, mechanické poškození a ucpání trubek stále hrozí.
Text: Liv Boková
www.flush3p.org, www.wastewaterts.com, autorský text
