Extrémní proměny: Klára Dušková se trápí s dcerkou na hřišti a touží jít k oltáři. Chce být zdravou mámou i krásnou nevěstou

Klára má za sebou desítky pokusů, jak se srovnat s tělem, které jí bylo vždy spíš přítěží než oporou. Od dětství jí chutnalo a babička s dědou její apetit podporovali kynutými buchtami a brambůrkami strkanými do kapes. Vyrostla totiž sama s mámou. “Děda mi nahrazoval tátu a u prarodičů jsem jako malá trávila hodně času. Odmalička jsem byla při těle, obézní. Mamka mě držela zkrátka, ale prarodiče, to byly větrníčky, brambůrky a kynutý buchtičky před školou a v lahvičce ještě trochu mlíčka na zapití. Takže se dá říct, že si mě vykrmili oni a já jsem se nastartovala na tuto cestu,” vzpomíná Klára a dodává: “Mně i chutná, takže nemůžu všechno svádět na prarodiče.”  A navíc je Klára vyučenou kuchařkou. V době začátku natáčení Extrémních proměn byla nezaměstnaná.

V pubertě zhubla patnáct kilo, ale jak to tak bývá, hormonální bouře a večírky zničily vše, co vybojovala. A po porodu už jen sledovala, jak ručička váhy stoupá až přes stovku “Bylo mi dvanáct, když jsem byla na odtučnění a zhubla jsem patnáct kilo. Pak jsem ale nic moc nedodržovala. Puberta, večírky, takže to šlo zase nahoru. No a po porodu, co rok, to deset kilo nahoře a tenhle poslední rok to je takových patnáct,” přiznává Klára.

Názor odborníka: Nejde jen o kila, ale o vnitřní motivaci a sebelásku

Trenérka a nutriční koučka Martina Křížová pro Svět ženy potvrzuje, že touha po změně kvůli dítěti nebo svatbě může být velmi silným spouštěčem. „Mateřství často bývá momentem, kdy si žena poprvé opravdu uvědomí, že nejde jen o estetiku, ale o funkčnost těla. Najednou nejde o to, jak vypadám v plavkách, ale o to, že neunesu své dítě, že si s ním nemůžu hrát na zemi nebo že se při běžné chůzi zadýchám. To může být velmi emočně bolestivé, ale zároveň motivační. Ne proto, že bychom chtěly být dokonalé mámy podle Instagramu, ale protože chceme být přítomné a aktivní v životě vlastního dítěte. Podle odbornice zkušenosti klientek potvrzují, že silná vnější motivace, jako je právě svatba nebo narození dítěte, může být skvělým startem.

Jenže dlouhodobé výsledky závisí na tom, jestli se promění i vnitřní nastavení. „Pokud hubneme jen kvůli partnerovi nebo aby dítě nebylo terčem posměchu, často to nestačí. Klára udělala velmi důležitý krok: přiznala si, že ji bolí být pouze pozorovatelkou. To je moment hlubokého uvědomění, který může vést k trvalé změně. Protože není motivována vinou nebo tlakem okolí, ale vnitřní touhou být lepší verzí sebe sama – pro sebe i pro své nejbližší,“ vysvětluje Křížová.Velkým úskalím však podle ní bývá to, že se do proměny vkládá obrovské očekávání. „Mnoho žen si myslí, že když zhubnou, všechno se automaticky zlepší – vztahy, sebevědomí, život. Jenže kila jsou jen jedním faktorem. Pokud se během hubnutí nenaučíme pracovat se stresem, sebeláskou a třeba i s tím, jak se o sebe starat jinak než jídlem, kila se vrátí. Změna, která vydrží, musí být celostní. A ideálně vedená odborníkem, protože u emočního jedení, které má často kořeny už v dětství, nejde jen o tabulku kalorií, ale o hlubší uzdravení vztahu k sobě samé.“

Klára chce být dobrou mámou

Že se něco musí změnit, jí definitivně došlo, když její malá dcerka Deniska začala běhat po hřišti a Klára ji mohla pozorovat jen z lavičky. “Když sedím na hřišti a koukám na partnera a dceru jak si užívají, tak je mi z toho smutno. Nemůžu jí dávat to, co jí dává Láďa. Nemá sílu v rukách, kotníky mě bolí, nohy mě bolí. Jen sedím na lavičce a držím pití, maximálně ji vyfotím,” popisuje Klára a se slzami v očích dodává: “Když na mě Deniska křičí ať jdu ať jdu a já vím, že nemůžu….Je to hrozný pro mámu, která má to dítě vysněné a nemůže jí dát 100 %. Lituji toho, že jsem to nechala dojít do takového stádia.” Kláru moc trápí, že není ta máma, kterou si představovala, že bude. Místo aby Denisku nosila na zádech nebo ji tahala po prolézačkách, zvládá jen mačkat spoušť na mobilu. 

Vztah i rodina v těsném bytě

S partnerem Láďou sdílí malý byt a už osm let i společný život. V ložnici je místo pro tři. I když se jim občas vztah pod tíhou všednosti a kilogramů zakymácí, láska zůstává. „Sexuální život mi dělá problémy, ale stále se milujeme,” uvozuje Klára a dodává: “Chtěla bych se vdávat. Když na to přišla řeč tak jsem to hned utla, že taková a takovej k oltáři nepůjdeme. Chtěla bych se sebou něco dělat, abychom se mohli vzít a mít všichni stejné jméno a být oficiálně rodina.” Láďa jí stojí po boku, ať se děje cokoli. "Jak přítelkyně tak moje dcera jsou pro mě to nejdůležitější na světě, udělal bych pro ně cokoliv. Klárka mě okouzlila svým nitrem, tím co má v sobě, nevadilo mi jestli je silnější. Jen chci, aby byla zdravá, máme malé dítě, a to je to nejdůležitější."

126 kilogramů

Na prvním společném vážení s Martinem Košťálem ukáže váha číslo 126. A i když to zní jako konec světa, pro Kláru to je teprve začátek. “Nejdůležitější pro mě je šťastné dítě a šťastná rodina a něco spolu prožít, cokoliv co jsem zažívat nemohla. Já tu vůli zhubnout nemám, ale hrozně bych si to přála a byla někým úplně jiným,” uzavírá Klára. Dobře su uvědomuje, že její problém není jen jídlo. Je to celý životní styl, zažitý model a taky vnitřní motivace. Klára ví, že nemá pevnou vůli a doufá, že ji najde. Jestli to zvládne, uvidíte ve středečním dílu Extrémních proměn. Její slova snad nejsou jen výkřikem do tmy, ale tichou nadějí, že když už to neudělá pro sebe, udělá to pro Denisku. Aby jí mohla běžet naproti, obejmout ji, hrát si s ní. A aby jí jednoho dne mohla říci, že to všechno dělala jen pro ni. 

Povede se Kláře její proměna? Nebo pohoří jako se to stalo před dvěma týdny Jardovi? Jak se Kláře podaří zvládnout rok plný obrovských výzev a tvrdého odříkání, budou moci diváci sledovat ve středu večer na obrazovkách TV NOVA, a to od 20:20.